Zfalšované grafy profesora Zbořila a Hobzy

Při profesorském řízení pana Zbořila z Olomoucké přírodovědy se citovalo z článku Catalytic Efficiency of Iron (III) Oxides ... s publikovaném ve JACS, sám Zbořil se přihlásil k 50% spoluautorství. Mělo to jen jednu chybu, ten horní graf na obráku je ten skutečný a ten dolní byl publikovaný. Měřený vzorek obsahoval šťavelan železnatý, což se umazáním píků “zakrylo”. Prostě věž jako věž, článek o neexistující věci a dnes se Zbořil s dalším spoluautorem Heřmánkem obviňují, kdo to udělal. Pan Zbořil udělal mezitím lokální "vědeckou" kariéru, nechal se s pomocí falešných výsledků habilitovat, z dotačních programů vysál co mohl a nyní nechá psát své podřízené petice za "klid na práci", vzal si "tvůrčí volno", za zástupce si dosadil podobné kvítko a stále si hraje na vědce za spoluúčasti všehoschopného rektora Olomoucké univerzity. 

Nic nového na východě a podobných případů se najde v Číně a v Indii celkem hodně, pán si na západě už neškrtne ale pro Olomouc stále OK. Za zmínku snad stojí jen perfekcionismus děkana fakulty (Martin Kubala), který se nenechal zastrašit a konal jak měl. Palec nahoru. Rektor Jaroslav Miller k profesní etice absolutně netečný, nekompetentní, nechal podvodníka stále ve funkci, palec dolů. Na celé věci jsou ale zajímavější jiné věci.

V roce 2013 měl jeden ze spoluatorů publikace doktorand Čeněk Gregor obhajobu své disertační práce, při které mimochodem prozradil komisi, že údaje v článku Zbořila neodpovídají realitě a sám ve své práci užil skutečně naměřené hodnoty. Jeho školitel Zbořil odešel z místnosti, ale ani on ani předseda komise Hobza z OUCHB neřešili etické pochybení ani ze strany autorů, ale pouze zkoušeného, nikdy nedali podnět etické komisi, příp. vedení školy nebo časopisu (v případě koresp. autora Zbořila).

Šlo o naprosté profesní i lidské selhání zaznamenané v protokolu o proběhu zkoušky, zřejmě si mysleli, že student bude mlčet a protokol se včas skartuje. Jako třešnička na rotu - studenta, který na falsifikaci svého školitele upozornil -  od obhajoby nakonec i před dvě pozitivní recenze ze tří vyhodili. Spoluautor Gregor jistě nese svůj díl viny, neměl dát za sebe souhlas k publikací, ale na druhou stranu byl t.č. v podřízeném postavení vůči svému školitelovi a autorovi článku, jehož vinu spoluúčast ostatních nikterak nesnižuje. Zbořil, který nyní bez důkazů prohlašuje, že to zfalšoval Heřmánek, nic po disertaci nekonal, celých (minimálně) 6 let mlčel stejně jako jeho nynější nástupce a účastník této podivné disertace Michal Otyepka a článek a jeho citaci používal Zbořil bez skrupulí dál do svého CV a žádostí o granty.  Za spoluúčastí Hobzy a ostatních dál bagroval granty a vedoucí místa s pěkným platem. Taková malá moravskočeská chrochro  jak vyšitá - prostě charakter. Když něco vyčuhuje (peaky nebo student), tak utnout, ono se to srovná !!!

Můj názor na vědecké výsledky Zbořila a výsledky jeho dotované organizace jsem již napsal v tématu o nanomateriálech, tj. kdysi modní měření o tom, jak plocha a nejen objem, kterých jsou desetitisíce, prakticky vždy bez reálné aplikace, desítky zbytečných  patentů bez jejich prodeje atp., aby bylo co vykazovat. Nanoplkačky, které zachraňuje vysoký IF v akademickém světě. Ale to je věc poskytovatele grantu a preferencí univerzity. Na celé věci je zarážející krom dnes poněkud groteskní kariéry pana Zbořila hlavně (ne)chování nic nekonajícího rektora, nulová sebekorekce pana Hobzy a nakonec i nesmyslnost a neobjektivnost podobných obhajob. Zápis ze zkoušky má 4 stránky, úroveń obsahu nulová, jen obecné výtky a názory, fakta a citace žádná, styl povrchní. To samé bohužel platí o profesorské habilitaci Zbořilově, prostě články v časácích, kolik z nich jsou manipulované nesmysly nikdo neřeší. 

Kdyby Hobza neměl účast ve vyhození t.č. doktoranda Pancíře a jeho manželky z Ústavu organické chemie a biochemie AV za účast pí. Pancířové na demonstraci rádobyrepublikána Sládka v 90. let, člověk by si mohl myslet, že jen u obhajoby opět spal, ale on nespal, zůstal sám sebou - bohužel. Dokonce v novinách v červenci 2019 Hobza tvrdil, že hlasování bylo 2:4 v neprospěch doktoranda a že nevěděli o jaká data šlo (ve skutečnosti bylo hlasování 2:2 a 2 hlasy byly neplatné:-) a v zápisu je přesně uvedeno o jaká data z jakého článku jde, str. 3 zápisu). Dál už jen opakuje paranoidní argumenty a narážky na děkana, který jediný se k celé věci postavil čestně a profesně správně.  Prostě lidské a chemické dno rektorátu v praxi.

Doufejme jen, že dojde k přezkumu i disertace studenta, minimálně na omluvu to je rozhodně.

Zápis z obhajoby je zde
Přepis (neuvěřitelného) zvukového zápisu vědecké rady zde