Zobrazují se příspěvky se štítkemALS. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemALS. Zobrazit všechny příspěvky

středa 15. června 2016

Proč se za buněčnou terapii platí (i v ČR) ?

Nemá už smysl vracet se k odvolání Sykové, jen bych na závěr uvedl na rozdíl od AV, Starého chemika a Sykové skutečné argumenty pro/proti. Vzal bych to formou otázek a odpovědí. Všude se mluví, že placení za buněčnou terapii kmenových buněk je protizákonné a profesně neetické. Nechme bulvár bulvárem a subjektivní plky stranou. Fakta....

Je podle českého(evropského) práva klinické hodnocení (studie) bezplatná pro pacienty ?
Není. Oblast upravuje zákon o léčivech č. 378/2007Sb. a v něm se dozvíte, že zdarma jsou pouze neregistrované léčebné přípravky a pomůcky v rámci studie viz. §55, odst. 9 zákona o léčivech. Za již registrované léčiva se tedy platí. Klasický příklad někdo z nemocnice dělá klinickou studii na dopady ibalginu, pacienti si ho normálně platí a lékař pouze sbírá záznamy. V zákoně není také právo bezplatné samotné účasti ve studii nebo bezplatná předchozí vyšetření.

středa 11. listopadu 2015

Proč si platí pacienti za klinické studie aneb české pokrytectví u klinické studie ALS ?

ČT zveřejnila v pořadu reportéři ČT cca rok starou informaci o tom, že většinově soukromý subjekt Bioinova nabízí zprostředkovaně placenou aplikaci kmenových buněk pacientům trpícím ALS. Jako vždy profláklé "hvězdy" české akademické stoky, kterým se ještě nedostalo všech medailí jejich úspěšnějších kolegů, tj. Hobza (teoretický chemik) a Hořejší (imunolog bez klinické praxe) se vrhli na Sykovou, která šéfovala neurovědám na Motole, a kterou dotyční nesnášejí minimálně od dob její kandidatury na šéfku akademie věd a začali mluvit o etice. Fakta krátce : Syková byla autorkou klinické studie aplikace kmenových buněk ALS, které mají v prvé řadě ověřit jejich bezpečnost a druhý focus je účinnost, následovat by měla další, kde by se měly dávky zvětšovat. Na tuto klinickou studii má omezený fin. grant a pacienti zkouší všechno, jak se do studie dostat. Vznikla tedy nadace, resp. sdružení, kterému šéfuje Syková, kde se možná lze a možná nelze zprostředkovaně dostat do aplikace buněk bez zařazení do studie. Pak následuje tvrzení proti tvrzení a tvrzení proti původnímu tvrzení o tom, co se řeklo pacientům. Takže příbuzný nejprve tvrdil, že mu někdo slíbil zastavení progrese nemoci, za pár sekund to opravil, že doktor mluvil o "snaze zastavit" progresi. To je asi tak všechno. Nakonec se dozvíme, že většina uvedených pacientů odjela na Ukrajinu anebo do Iránu, kde stejnou léčbu mimochodem (pozn. autora pod podobnou klinickou studii) podstoupili a zaplatili. Konec reportáže.

Protože dva z mých známých na ALS zemřeli před 10 a 5 lety a podobné věcí jsem s nimi řešil na klinice v USA a v Německu, tak si řekněme na rovinu, proč se za klinické studie u vzácných onemocnění platit má a proč je Hořejší i Hobza mimo mísu. Tentokrát to bude víc z mé pozice lékaře než chemika. Videa ohledně buněčné terapie jsou převzata z Mayo Clinic a Johns Hopkins Hospital (USA).