Nano, biomateriály, biotechnologie, syntéza , analýza léčiv, forenzní chemie, biochemie apod. Když si postarší absolvent projede letos nabídku bakalářských oborů na VŠCHT, nestačí divit. 
VŠCHT se po 19 letech po reoluci probrala z těžkého normalizačního spánku a začala poznávat a akceptovat poptávku po studiu. Zatímco dříve škola nabízela jen 3-letý základ stejný pro všechny s tím, že následně si student vybíral specialzaci, dnes chce během 3 let udělat ze středoškoláka experta na výše uvedené specializace. Je to dobře ? Podle statistik zájemců o VŠCHT i přes slabnoucí populační ročníky neubývá a i počet přijimaných (cca 1200 je stejný, 400 Bc. absolventů). To je jistě dobrá zpráva, protože doposud dostává škola od státu peníze podle počtu studentů a chemie se bez peněz učit nedá. Proto je nakonec Chemická fakulta v Pardubicích schopná posbírat všechny dostupné opilce v Polabí, změnit jejich status z alkoholika na studenta a nabrat dokonce 3.000 studentů. Ještě větší maximalismus pak probíhá v MÚ v Brně, kde z dotací na studenta si udělali kvestoři a děkani soukromý byznys, staví předražený campus a úroveň školy se již před několika lety dostala na úroveň Plzeňské rychlokvasné.
Pokud to shrneme, na všech technických školách masovost vedla vždy k úbytku kvality školy. Podle známých ze školy sice není problém s tou špičkou, ta prostě existuje a zájem o chemii má, jen je poněkud menší než před 10 lety. Důvodem je jednak menší populace, tak i úpadek zájmu o technické obory, kdy nejnadanější studenti chodí studovat ekonomii, právo anebo politologicko historicko mediální sračky. ČVUT chroniccký úbytek studentů od poloviny 80.let donutil masově otevřít ekonomické obory, podobně i ČZU na Suchdole, udělat nekvalitní biodemenci v Kladně, ze softwarového ingu udělat IT plkaře a nabrat tuny architektů, kde je výhodou i větší dotace (cca 5x víc než na humanitní obory) za jednoho studenta. ČVUT je tak doslova přeplněn pitomci, o čemž nemá pochybnosti ani vrátná na Strahově.
Ten hlavní problém takového postupu je v tom, že se musely studijní plány a požadavky přuzpůsobit průměru a ten průměr za posledních 15 let neustále klesá. Takže se s neblahým postupem školy svezou i studenti, kteří by měli navíc. Potkalo to po ČVUTu, jehož kvalita nebyla v klíčových oborech dobrá ani v 80.letech, dokonce před 3 roky i lékařské fakulty. Jak se v takové situaci měla zachovat úzce specializovaná VŠCHT ?
Základní chemické obory typu anorganika, organika, fyzikála, anála nebo cheming, natož matika a statistika moc zájemců o chemii nevygeneruje - to je fakt a nevím, jak ho změnit, když pro valnou část středoškoláků je zajímavější politika, právo anebo dlouhodobá ekologická stabilita diversity populace brouka Pytlíka. Přitom bez těchto základů chemie nejdou ale také žádné specializace solidně dělat. Škola ještě k tomu kvůli vysokoškolskému zákonu nejprve celkem zbytečně před několika lety rozdělila cestu chemií na 3-letého bakaláře a 2-letého magistra,naoko nastavila volitelné předměty a současně došlo k tomu, že se potichu uvolnily nároky na biochemiky, resp. potravináře. Zmizela poprvé v historii školy povinná orgána II, fyzikála II, anorgána II fyzika II, anála II a to i tyto pokročilé verze základních předmětů už jsou oproti 90.letům osekané. O eliminaci laborek na třetinu ani nemluvě. Copak potravinářům anebo biochemikům to chybět nebude ? Asi ne :-)
Obory FCHT a FCHI se dlouho dobu s kvalitou držely než přišla na svět pecka nazvaná syntéza léčiv. Do školy se ve velkém hnali neuspěšní, resp. z valné většiny neúspěšné z medicíny anebo farmacie. Do studijního plánu se dostaly základy specializace, ale tím muselo dojít snížení povinných předmětů jinde. To samé se nyní stalo prakticky se všemi obory, kdy se do studijních plánů nacpaly oborové předměty a pokročilý základ se vynechal. Samozřejmě existují i čestné výjimky, které něco nepředstírají a učí již vyzkoušené.
Uznávám, že jako mladík - student bych podobné atraktivně znějící obory bral, přeci jenom je to lepší než dřít anorganiku anebo fyzikálu, zní to atraktivně a člověka dovedou popularizátoři vědy zpracovat a zblbnout. Jenže už jako doktorand bych toho litoval, o kritice podobné rychlé specializace ve zralém věku ani nemluvě.
Kdo z nás skončil u toho, co vystudoval ? My, co jsme odešli do světa nedoceníce průlomový význam ČSAV pro světovou vědu, jsem poznali, že během jednoho života máte 3-4 kariéry, doživotní profesura není rozhodně žádné velké terno ani právě běžná praxe, nehledě na fakt, že západní univerzity od podobného modelu ustupují a nejvíc právě v chemii a biologii z důvodu zaostávání oproti konkurenci. To, co bylo před 10 let in, je dnes někde úplně jinde a často v prdeli.... Včera si dělal splašky, zítra pitnou vodu, pak jogurty a nakonec lidem zkoumáš výhody ranní stolice a na vizitce máš klinický biochemik. Zažil jsem ovace na kybernetiku, operační výzkum, mikroelektroniku, genové inženýrství a cheminformatiku, patobiochemii atp. Kdeže loňské sněhy jsou :-) Už proto je kvalitní (co do hloubky) základ potřebný, protože speciality se vždy doučím rychle.
Druhá věc je didaktická. Když při 30 kreditech za semestr studentům nahážu 12 kreditů "atrakcí" za obor, musím někde ušetřit. Osekám tedy společný základ a tím nejenže nepropojím jednotlivé disciplíny ale především nedám studentům tolik potřebné znalosti pro inovace a kreativitu. Budou vymýšlet vymyšlené - to v lepším případě, v horším nebudou vědět v praxi o co jde.
Třetí věc je praktická. Kdo z učitelů ví, jak se dělá špičková bichemie v USA, kdo z nich byl při výzkumu "biomateriálu", kdo kdy vysyntetizoval a ověřoval nějaké léčivo atp. ? Specializace není o knížkách ale o praxi. Lepší je pak znát od praktika výrobu hnojiv v 70.letech než poslouchat vyprávění US postdoka, který dělal podle příkazů školitele 12 hodin denně nesmysly, aby bylo co pod atraktivním názvem publikovat. O tom, že většina českých profesorů a docentů získala ostruhy pouze na své alma mater a žádnou světovou konkurencí neprošla nemá cenu diskutovat.
Na druhou stranu chápu, že škola musí poptávku akceptovat, ale kvalitní škola by měla vědět, jak s 19-letým zaslepencem jednat. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby k poznání o potřebe základních předmětů došel student ne na základě pouček "chytrých" ale sám, třeba tak, že se mu dá v předmětu bio-nano-prd do ruky kost s tímto zadáním : určete kost, odlomte část kosti tam, kde se nejčastěji láme lidem kolem 50.let věku a připravte pro ni vhodný náhradní kompozit tak, aby došlo k/nedošlo k .... V tu chvíli by měli přijít na to, že dlouhé seznamy farmatik a syntetik jsou k ničemu, ty zvládnou i postarší ZC Spectra aleko rychleji a lépe. Není přeci možné doufat, že když utnu společný základ a budu vyrábět rychlochemiky na běžícím pásu jak na Albertově, že se někdy stane zázrak a škola dosáhne věhlasu pro svou kvalitu. Flexibilita a aktivita školy je jistě chválihodná, přesto je někdy lepší nepodléhat módě a snažit se studentům stav věci postupně vysvětlit než jejich sny cynicky podporovat do doby trpkého probuzení.
Pro srovnání a inspiraci uvádím 4-letý studijní plán dle trimestrů v Oxu.
VŠCHT se po 19 letech po reoluci probrala z těžkého normalizačního spánku a začala poznávat a akceptovat poptávku po studiu. Zatímco dříve škola nabízela jen 3-letý základ stejný pro všechny s tím, že následně si student vybíral specialzaci, dnes chce během 3 let udělat ze středoškoláka experta na výše uvedené specializace. Je to dobře ? Podle statistik zájemců o VŠCHT i přes slabnoucí populační ročníky neubývá a i počet přijimaných (cca 1200 je stejný, 400 Bc. absolventů). To je jistě dobrá zpráva, protože doposud dostává škola od státu peníze podle počtu studentů a chemie se bez peněz učit nedá. Proto je nakonec Chemická fakulta v Pardubicích schopná posbírat všechny dostupné opilce v Polabí, změnit jejich status z alkoholika na studenta a nabrat dokonce 3.000 studentů. Ještě větší maximalismus pak probíhá v MÚ v Brně, kde z dotací na studenta si udělali kvestoři a děkani soukromý byznys, staví předražený campus a úroveň školy se již před několika lety dostala na úroveň Plzeňské rychlokvasné.Pokud to shrneme, na všech technických školách masovost vedla vždy k úbytku kvality školy. Podle známých ze školy sice není problém s tou špičkou, ta prostě existuje a zájem o chemii má, jen je poněkud menší než před 10 lety. Důvodem je jednak menší populace, tak i úpadek zájmu o technické obory, kdy nejnadanější studenti chodí studovat ekonomii, právo anebo politologicko historicko mediální sračky. ČVUT chroniccký úbytek studentů od poloviny 80.let donutil masově otevřít ekonomické obory, podobně i ČZU na Suchdole, udělat nekvalitní biodemenci v Kladně, ze softwarového ingu udělat IT plkaře a nabrat tuny architektů, kde je výhodou i větší dotace (cca 5x víc než na humanitní obory) za jednoho studenta. ČVUT je tak doslova přeplněn pitomci, o čemž nemá pochybnosti ani vrátná na Strahově.
Ten hlavní problém takového postupu je v tom, že se musely studijní plány a požadavky přuzpůsobit průměru a ten průměr za posledních 15 let neustále klesá. Takže se s neblahým postupem školy svezou i studenti, kteří by měli navíc. Potkalo to po ČVUTu, jehož kvalita nebyla v klíčových oborech dobrá ani v 80.letech, dokonce před 3 roky i lékařské fakulty. Jak se v takové situaci měla zachovat úzce specializovaná VŠCHT ?
Základní chemické obory typu anorganika, organika, fyzikála, anála nebo cheming, natož matika a statistika moc zájemců o chemii nevygeneruje - to je fakt a nevím, jak ho změnit, když pro valnou část středoškoláků je zajímavější politika, právo anebo dlouhodobá ekologická stabilita diversity populace brouka Pytlíka. Přitom bez těchto základů chemie nejdou ale také žádné specializace solidně dělat. Škola ještě k tomu kvůli vysokoškolskému zákonu nejprve celkem zbytečně před několika lety rozdělila cestu chemií na 3-letého bakaláře a 2-letého magistra,naoko nastavila volitelné předměty a současně došlo k tomu, že se potichu uvolnily nároky na biochemiky, resp. potravináře. Zmizela poprvé v historii školy povinná orgána II, fyzikála II, anorgána II fyzika II, anála II a to i tyto pokročilé verze základních předmětů už jsou oproti 90.letům osekané. O eliminaci laborek na třetinu ani nemluvě. Copak potravinářům anebo biochemikům to chybět nebude ? Asi ne :-)
Obory FCHT a FCHI se dlouho dobu s kvalitou držely než přišla na svět pecka nazvaná syntéza léčiv. Do školy se ve velkém hnali neuspěšní, resp. z valné většiny neúspěšné z medicíny anebo farmacie. Do studijního plánu se dostaly základy specializace, ale tím muselo dojít snížení povinných předmětů jinde. To samé se nyní stalo prakticky se všemi obory, kdy se do studijních plánů nacpaly oborové předměty a pokročilý základ se vynechal. Samozřejmě existují i čestné výjimky, které něco nepředstírají a učí již vyzkoušené.
Uznávám, že jako mladík - student bych podobné atraktivně znějící obory bral, přeci jenom je to lepší než dřít anorganiku anebo fyzikálu, zní to atraktivně a člověka dovedou popularizátoři vědy zpracovat a zblbnout. Jenže už jako doktorand bych toho litoval, o kritice podobné rychlé specializace ve zralém věku ani nemluvě.
Kdo z nás skončil u toho, co vystudoval ? My, co jsme odešli do světa nedoceníce průlomový význam ČSAV pro světovou vědu, jsem poznali, že během jednoho života máte 3-4 kariéry, doživotní profesura není rozhodně žádné velké terno ani právě běžná praxe, nehledě na fakt, že západní univerzity od podobného modelu ustupují a nejvíc právě v chemii a biologii z důvodu zaostávání oproti konkurenci. To, co bylo před 10 let in, je dnes někde úplně jinde a často v prdeli.... Včera si dělal splašky, zítra pitnou vodu, pak jogurty a nakonec lidem zkoumáš výhody ranní stolice a na vizitce máš klinický biochemik. Zažil jsem ovace na kybernetiku, operační výzkum, mikroelektroniku, genové inženýrství a cheminformatiku, patobiochemii atp. Kdeže loňské sněhy jsou :-) Už proto je kvalitní (co do hloubky) základ potřebný, protože speciality se vždy doučím rychle.
Druhá věc je didaktická. Když při 30 kreditech za semestr studentům nahážu 12 kreditů "atrakcí" za obor, musím někde ušetřit. Osekám tedy společný základ a tím nejenže nepropojím jednotlivé disciplíny ale především nedám studentům tolik potřebné znalosti pro inovace a kreativitu. Budou vymýšlet vymyšlené - to v lepším případě, v horším nebudou vědět v praxi o co jde.
Třetí věc je praktická. Kdo z učitelů ví, jak se dělá špičková bichemie v USA, kdo z nich byl při výzkumu "biomateriálu", kdo kdy vysyntetizoval a ověřoval nějaké léčivo atp. ? Specializace není o knížkách ale o praxi. Lepší je pak znát od praktika výrobu hnojiv v 70.letech než poslouchat vyprávění US postdoka, který dělal podle příkazů školitele 12 hodin denně nesmysly, aby bylo co pod atraktivním názvem publikovat. O tom, že většina českých profesorů a docentů získala ostruhy pouze na své alma mater a žádnou světovou konkurencí neprošla nemá cenu diskutovat.
Na druhou stranu chápu, že škola musí poptávku akceptovat, ale kvalitní škola by měla vědět, jak s 19-letým zaslepencem jednat. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby k poznání o potřebe základních předmětů došel student ne na základě pouček "chytrých" ale sám, třeba tak, že se mu dá v předmětu bio-nano-prd do ruky kost s tímto zadáním : určete kost, odlomte část kosti tam, kde se nejčastěji láme lidem kolem 50.let věku a připravte pro ni vhodný náhradní kompozit tak, aby došlo k/nedošlo k .... V tu chvíli by měli přijít na to, že dlouhé seznamy farmatik a syntetik jsou k ničemu, ty zvládnou i postarší ZC Spectra aleko rychleji a lépe. Není přeci možné doufat, že když utnu společný základ a budu vyrábět rychlochemiky na běžícím pásu jak na Albertově, že se někdy stane zázrak a škola dosáhne věhlasu pro svou kvalitu. Flexibilita a aktivita školy je jistě chválihodná, přesto je někdy lepší nepodléhat módě a snažit se studentům stav věci postupně vysvětlit než jejich sny cynicky podporovat do doby trpkého probuzení.
Pro srovnání a inspiraci uvádím 4-letý studijní plán dle trimestrů v Oxu.
