Ve sporu o užití kmenových buněk pro léčbu ALS došlo k několika posunům. Ten zásadní je v tom, že FN Motol nebude aplikovat kmenové buňky mimo rámec klinické studie. Pacienti tedy budou muset platit stejně jako dosud za aplikaci zahraničním klinikám. Je to rozhodnutí fakultní nemocnice a je to samozřejmě jen její věc. Zajímavější na tom celém je ten český alibismus a typicky česká nesmyslnost jednotlivých rozhodnutí. Proti sobě stáli ve sporu Syková s UEM AV na jedné straně a instituce, které se zalekly mediálního zájmu (FN Motol, ministerstvo, AV). Děkan 2lF se nejprve zaštítil tzv. kolegiem děkana, které je jen z části složený z lékařů, je tam jen jeden neurolog - klinik. Své rozhodnutí kolegium nijak nezdůvodnilo. O tento závěr se opřela etická komise AV, která jednala na návrh šéfa AV Drahoše (ten se pro jistotu v návrhu schoval za další kolektivní orgán) a kde jen jeden lékař a žádný neurovědec. Nešlo už o spor o placení za terapii ale o to, zda je taková léčba vědecká (sic!). Co je závěrem ? Že bylo podání kmenových buněk mimo klinickou studii sice legální ale nebylo ze strany pracovníků ÚEM dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky. Navíc prý ústav to moc prosazoval na webu. Tragikomičnost není v samotném závěru této rady, ten je víc absurdně komický než důležitý, ale v tom, jaké otázky si komise kladla, na jaké si troufla odpovědět a také jaké otázky si nepoložila. Závěr rady tak připomíná víc alibistické rozhodnutí úřadu než výstup vědecké instituce. Myšlenkové je to někde na úrovní rozhodnutí katastrálního úřadu o zápisu vlastnického práva k pozemku. Syková v prohlášení závěry komise naštěstí odmítla. Co snižuje kvalitu nebo dokonce popírá objektivitu takového rozhodnutí ?
1. Především rozhodnutí komise chybí jakékoli zdůvodnění. Obsahuje jen popis tvrzení a pak závěr.
Takový závěr nelze přezkoumat. Aby komise mohla mluvit o "neprokázanosti" nějakého tvrzení, musela by stanovit kritéria, podle kterých sama bude postupovat v kritice hodnocení důkazů. Takový postup by byl pak vodítkem pro další případy.
