Jak akademik Drahoš promarnil další přííležitost aneb jak zabít Sykovou

Ve sporu o užití kmenových buněk pro léčbu ALS došlo k několika posunům. Ten zásadní je v tom, že FN Motol nebude aplikovat kmenové buňky mimo rámec klinické studie. Pacienti tedy budou muset platit stejně jako dosud za aplikaci zahraničním klinikám. Je to rozhodnutí fakultní nemocnice a je to samozřejmě jen její věc. Zajímavější na tom celém je ten český alibismus a typicky česká nesmyslnost jednotlivých rozhodnutí. Proti sobě stáli ve sporu Syková s UEM AV na jedné straně a instituce, které se zalekly mediálního zájmu (FN Motol, ministerstvo, AV). Děkan 2lF se nejprve zaštítil tzv. kolegiem děkana, které je jen z části složený z lékařů, je tam jen jeden neurolog - klinik. Své rozhodnutí kolegium nijak nezdůvodnilo. O tento závěr se opřela etická komise AV, která jednala na návrh šéfa AV Drahoše (ten se pro jistotu v návrhu schoval za další kolektivní orgán) a kde jen jeden lékař a žádný neurovědec. Nešlo už o spor o placení za terapii ale o to, zda je taková léčba vědecká (sic!). Co je závěrem ? Že bylo podání kmenových buněk mimo klinickou studii sice legální ale nebylo ze strany pracovníků ÚEM dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky. Navíc prý ústav to moc prosazoval na webu. Tragikomičnost není v samotném závěru této rady, ten je víc absurdně komický než důležitý, ale v tom, jaké otázky si komise kladla, na jaké si troufla odpovědět a také jaké otázky si nepoložila. Závěr rady tak připomíná víc alibistické rozhodnutí úřadu než výstup vědecké instituce. Myšlenkové je to někde na úrovní rozhodnutí katastrálního úřadu o zápisu vlastnického práva k pozemku. Syková v prohlášení závěry komise naštěstí odmítla. Co snižuje kvalitu nebo dokonce popírá objektivitu takového rozhodnutí ?

1. Především rozhodnutí komise chybí jakékoli zdůvodnění. Obsahuje jen popis tvrzení a pak závěr. Takový závěr nelze přezkoumat. Aby komise mohla mluvit o "neprokázanosti" nějakého tvrzení, musela by stanovit kritéria, podle kterých sama bude postupovat v kritice hodnocení důkazů. Takový postup by byl pak vodítkem pro další případy.

Proč si platí pacienti za klinické studie aneb české pokrytectví u klinické studie ALS ?

ČT zveřejnila v pořadu reportéři ČT cca rok starou informaci o tom, že většinově soukromý subjekt Bioinova nabízí zprostředkovaně placenou aplikaci kmenových buněk pacientům trpícím ALS. Jako vždy profláklé "hvězdy" české akademické stoky, kterým se ještě nedostalo všech medailí jejich úspěšnějších kolegů, tj. Hobza (teoretický chemik) a Hořejší (imunolog bez klinické praxe) se vrhli na Sykovou, která šéfovala neurovědám na Motole, a kterou dotyční nesnášejí minimálně od dob její kandidatury na šéfku akademie věd a začali mluvit o etice. Fakta krátce : Syková byla autorkou klinické studie aplikace kmenových buněk ALS, které mají v prvé řadě ověřit jejich bezpečnost a druhý focus je účinnost, následovat by měla další, kde by se měly dávky zvětšovat. Na tuto klinickou studii má omezený fin. grant a pacienti zkouší všechno, jak se do studie dostat. Vznikla tedy nadace, resp. sdružení, kterému šéfuje Syková, kde se možná lze a možná nelze zprostředkovaně dostat do aplikace buněk bez zařazení do studie. Pak následuje tvrzení proti tvrzení a tvrzení proti původnímu tvrzení o tom, co se řeklo pacientům. Takže příbuzný nejprve tvrdil, že mu někdo slíbil zastavení progrese nemoci, za pár sekund to opravil, že doktor mluvil o "snaze zastavit" progresi. To je asi tak všechno. Nakonec se dozvíme, že většina uvedených pacientů odjela na Ukrajinu anebo do Iránu, kde stejnou léčbu mimochodem (pozn. autora pod podobnou klinickou studii) podstoupili a zaplatili. Konec reportáže.

Protože dva z mých známých na ALS zemřeli před 10 a 5 lety a podobné věcí jsem s nimi řešil na klinice v USA a v Německu, tak si řekněme na rovinu, proč se za klinické studie u vzácných onemocnění platit má a proč je Hořejší i Hobza mimo mísu. Tentokrát to bude víc z mé pozice lékaře než chemika. Videa ohledně buněčné terapie jsou převzata z Mayo Clinic a Johns Hopkins Hospital (USA).

Zděšení anatomů a imunologů aneb lymfatická tkáň v mozku

Zděšení mezi lékaři vyvolal objev Virginia School of Medicine ohledně existence lymfatického systému v mozku. Jednoduše řečeno se medici učili do roku 2015, že lymfatická tkáň končí někde v krku a do mozku to vše musí před blood-brain barrier (česky přezdívané jako hematoencefalická bariéra). A protože všichni považovali anatomy a histology za borce, bylo x teorií, proč to tak musí být a žádná o tom, že je to nějaké divně nebo prostě blbost. To, že to neuměli obarvit anatomové, by mě tolik nepřekvapilo, pracují od nepaměti víc jako latiníci geografové než jako vědci. Ale že ani jeden histolog nezjistil v mozkové tkáni něco z lymfy, to už o kvalitě histologie něco vypovídá. Abychom byli spravedliví, tak ona ta BBB je také víc myšlenkový konstrukt typu homeostáza, rovnováha než realita. Nedělám si iluze, že by to vyřešilo roztroušenou sklerosu, Alzheimera, PS nebo ALS, ale aspoň je na světě víc světla, což zrovna neurovědy potřebují nejvíc ze všech. Asi jen pamětník má v hlavě v 60.letech většinou teorii roztroušené sklerózy jako nemoci z nedostatku cukru ve stravě. Když jsem se o 10 let později ptal kolegů, proč tomu nesmyslu (skoro) všichni věřili, nikdo si nemohl vzpomenout na důvod. Souhrou náhod je roztroušená skleróza za posledních 30 let snad jediná nemoc v neurologii, kde se farmacie pochlapila a něco kloudného vymyslela.