Atkinsova fyzikální chemie jako křen

Před 14 dny vyšla na VŠCHT po dlouhé době další zásadní publikace, která tady měla být jako učebnice již v 90. letech V českém překladu totiž vyšlo deváté vydání Fyzikální chemie od Peter Atkinse a Julio de Paula z roku 2010. Na rozdíl od jakýchkoliv skript chemických škol, z nichž ta současná z VŠCHT lze považovat za nejkomplexnější, jde o skutečnou učebnici solidní (nejen fyzikální) chemie. Cena publikace je cca 1.000 Kč, takže nějaká koruna česká za stránku pro studenty. Předem dávám holt ústavu Fyzikální chemie VŠCHT za to, že do překladu šel a dobrovolně si udělal těžkou konkurenci k vlastním skriptům a pomůckám, a to k dobru fyzikální chemie a především studentům chemie, kterým z valné většiny fyzikální chemie na škole přijde složitá, teoretická a téměř k ničemu a toto přesvědčení mnohým bohužel k jejich vlastní škodě vydrží celý profesní život. Aktins není rozhodně masové čtivo ani pro většinu chemiků a některé kapitoly jsou těžké k úplnému srozumění na třetí přečtení , i když se přemůžete a budete přistupovat k fyzikále se slepou důvěrou a neutuchajícím optimismem - ne jinak tomu bylo před 30 lety u česky vydané Moorovy Fyzikální chemie, ale každý solidní pokus jak srozumitelně zpřístupnit odborné veřejnosti základní přírodní zákony se počítá a toto je rozhodně dobrý pokus.

Především je Aktinsova fyzikální chemie kvalitní školní učebnice, takže čtenáře nejprve seznámí jednoduše i s potřebným matematickým aparátem nutným k pochopení látky prostřednictvích tzv. doplňků. Mohu se mýlit, ale stejný přístup jsem v české učebnici našel jen u 20 let staré povedené ale bohužel skromné učebnici Termodynamiky materiálů od Leitnera a Voňky. Představa, že student si bude pamatovat definiční plkačku z kurzů matematiky i po dvou a více letech studia je sice hodně utkvělá, ale o to méně pravdivá. Navíc americký způsob "vyprávění příběhu" včetně současně vypočtených příkladů a názorných grafů pak usnadní i pochopení jednotlivých kapitol. Podobný styl měla snad i zmiňovaná skripta fyzikální chemie I/II z VŠCHT, ale vydrželo jim ty první dvě kapitoly, pak se to zvrhlo až na pár čestných výjimek v derivování a integrování bez ladu a skladu, hlavně že to na konci nějak vyšlo. U každé kapitoly se uvede srozumitelně i smysl celé kapitoly a praktické použití. Účelem knihy není udělat dojem na studenty, že pisatel umí hodně vzorců a že plná stránka integrálů znamená vysezenou učenost, ale ukázat běžným studentům lidsky přístupnou formou fyzikální chemii jako vzrušující obor, který kontinuálně prostupuje celou chemií od A do Z, dává chemii spolu s obecnou anorgánou řád a především vnitřní logiku a kauzální nexus. Je sice hezké umět tisíce organických syntéz, ale k vysvětlení podstaty a užitečnosti daného procesu to nestačí ani náhodou, spíše je to ještě více zatemní.

Největším novum oproti českým publikacím je tedy dobře provázaný široký rozsah látky, který nejde ani při té největší představivosti spojovat s českým pojetím fyzikální chemie. Učebnice zasahuje do oblastí klasické chemické termodynamiky a kinetiky, katalýzy, kvantové mechaniky, fyziky a fyzikální chemie plynů, kovů a polymerů (i když jen v základním ale o to srozumitelnějším podání), krystalochemie, analytické chemie, materiálového inženýrství a fyzikální biochemie. Oproti organickému McMurrymu, který jde v didaktické názornosti sice ještě dál, ale jinak stačí tak akorát na bakalářskou zkoušku základů organiky, nejde o naprosté základy oboru ale solidní hlubší přehled látky. Je to tedy esenciální učebnice pro chemiky od orgánosmrdníků přes šutrology, vápenáře, gumáky, hastrmany, o'nanology, technologickou pakáž a biogenomisty po modeláře. Atkinova učebnice fyzikální chemie v podstatě zahrnuje předměty Fyzikální chemie I a II, Koloidní chemie, Úvodu do studia materiálů, Analytickou chemii I a II, Chemii a fyziku pevných látek, částečně Anorganickou chemii II, Fyziku polymerů, Fyziku kovů, Krystalochemii, Termodynamiku materiálů a Chemické inženýrství I. Na rozdíl od analytické chemie na VŠCHT a PřF UK, která studenty v bakalářském stupni toho moc nenaučí, pokud neberu v potaz profláklé ale v praxi dávno nepoužívané reakce pro první třídu gymplu a seznamy studentům nesrozumitelných analytických metod s ještě nesrozumitelnějšími náčrty zařízení, tato učebnice ukazuje podstaty důležitých metod a nebabrá se s tím, jaká je tolerance hrnečku v labu a memorováním seznamů a náčrtů metod.

Nechci zbrkle hodnotit některé novoty v názvech, protože je mi v podstatě jedno, zda máme první větu termodynamickou nebo první termodynamický zákon, to si rozhodne samotná praxe. Ani nebudu spílat nad některými gramatickými chybami ve vzorcích, protože samotný text učebnice byl po gramatické stránce opraven dobře. Trochu mi ale chybí častější uvádění anglických ekvivalentů, protože to budou klíčová slova, která bude student dále hledat. Skoro bych doporučoval uvádět všechny názvy a termíny dvojjazyčně. Obecně je to ale vynikající a čtivá kniha (no to jsem trochu přehnal v případě kvantovky :-) , která jistě stojí za přečtení i v co do oblastí, kde si je jeden jistý, protože objeví různé další netušené konotace. Pokud se navíc pochlapí ústav anorganické chemie a přeloží a vydá v dohledné době Anorganickou chemii od Catherine Housecroft nebo něco podobného, bude chemický vysokoškolský učebnicový základ kompletní.