Při profesorském řízení pana Zbořila z Olomoucké přírodovědy se citovalo z článku Catalytic Efficiency of Iron (III) Oxides ... s publikovaném ve JACS, sám Zbořil se přihlásil k 50% spoluautorství. Mělo to jen jednu chybu, ten horní graf na obráku je ten skutečný a ten dolní byl publikovaný. Měřený vzorek obsahoval šťavelan železnatý, což se umazáním píků “zakrylo”. Prostě věž jako věž, článek o neexistující věci a dnes se Zbořil s dalším spoluautorem Heřmánkem obviňují, kdo to udělal. Pan Zbořil udělal mezitím lokální "vědeckou" kariéru, nechal se s pomocí falešných výsledků habilitovat, z dotačních programů vysál co mohl a nyní nechá psát své podřízené petice za "klid na práci", vzal si "tvůrčí volno", za zástupce si dosadil podobné kvítko a stále si hraje na vědce za spoluúčasti všehoschopného rektora Olomoucké univerzity.
Nic nového na východě a podobných případů se najde v Číně a v Indii celkem hodně, pán si na západě už neškrtne ale pro Olomouc stále OK. Za zmínku snad stojí jen perfekcionismus děkana fakulty (Martin Kubala), který se nenechal zastrašit a konal jak měl. Palec nahoru. Rektor Jaroslav Miller k profesní etice absolutně netečný, nekompetentní, nechal podvodníka stále ve funkci, palec dolů. Na celé věci jsou ale zajímavější jiné věci.
V roce 2013 měl jeden ze spoluatorů publikace doktorand Čeněk Gregor obhajobu své disertační práce, při které mimochodem prozradil komisi, že údaje v článku Zbořila neodpovídají realitě a sám ve své práci užil skutečně naměřené hodnoty. Jeho školitel Zbořil odešel z místnosti, ale ani on ani předseda komise Hobza z OUCHB neřešili etické pochybení ani ze strany autorů, ale pouze zkoušeného, nikdy nedali podnět etické komisi, příp. vedení školy nebo časopisu (v případě koresp. autora Zbořila).
Šlo o naprosté profesní i lidské selhání zaznamenané v protokolu o proběhu zkoušky, zřejmě si mysleli, že student bude mlčet a protokol se včas skartuje. Jako třešnička na rotu - studenta, který na falsifikaci svého školitele upozornil - od obhajoby nakonec i před dvě pozitivní recenze ze tří vyhodili. Spoluautor Gregor jistě nese svůj díl viny, neměl dát za sebe souhlas k publikací, ale na druhou stranu byl t.č. v podřízeném postavení vůči svému školitelovi a autorovi článku, jehož vinu spoluúčast ostatních nikterak nesnižuje. Zbořil, který nyní bez důkazů prohlašuje, že to zfalšoval Heřmánek, nic po disertaci nekonal, celých (minimálně) 6 let mlčel stejně jako jeho nynější nástupce a účastník této podivné disertace Michal Otyepka a článek a jeho citaci používal Zbořil bez skrupulí dál do svého CV a žádostí o granty. Za spoluúčastí Hobzy a ostatních dál bagroval granty a vedoucí místa s pěkným platem. Taková malá moravskočeská chrochro jak vyšitá - prostě charakter. Když něco vyčuhuje (peaky nebo student), tak utnout, ono se to srovná !!!
Můj názor na vědecké výsledky Zbořila a výsledky jeho dotované organizace jsem již napsal v tématu o nanomateriálech, tj. kdysi modní měření o tom, jak plocha a nejen objem, kterých jsou desetitisíce, prakticky vždy bez reálné aplikace, desítky zbytečných patentů bez jejich prodeje atp., aby bylo co vykazovat. Nanoplkačky, které zachraňuje vysoký IF v akademickém světě. Ale to je věc poskytovatele grantu a preferencí univerzity. Na celé věci je zarážející krom dnes poněkud groteskní kariéry pana Zbořila hlavně (ne)chování nic nekonajícího rektora, nulová sebekorekce pana Hobzy a nakonec i nesmyslnost a neobjektivnost podobných obhajob. Zápis ze zkoušky má 4 stránky, úroveń obsahu nulová, jen obecné výtky a názory, fakta a citace žádná, styl povrchní. To samé bohužel platí o profesorské habilitaci Zbořilově, prostě články v časácích, kolik z nich jsou manipulované nesmysly nikdo neřeší.
Kdyby Hobza neměl účast ve vyhození t.č. doktoranda Pancíře a jeho manželky z Ústavu organické chemie a biochemie AV za účast pí. Pancířové na demonstraci rádobyrepublikána Sládka v 90. let, člověk by si mohl myslet, že jen u obhajoby opět spal, ale on nespal, zůstal sám sebou - bohužel. Dokonce v novinách v červenci 2019 Hobza tvrdil, že hlasování bylo 2:4 v
neprospěch doktoranda a že nevěděli o jaká data šlo (ve skutečnosti bylo hlasování 2:2 a 2 hlasy byly
neplatné:-) a v zápisu je přesně uvedeno o jaká data z jakého článku jde, str. 3 zápisu). Dál už jen opakuje paranoidní argumenty a narážky na děkana, který jediný se k celé věci postavil čestně a profesně správně. Prostě lidské a chemické dno rektorátu v praxi.
Doufejme jen, že dojde k přezkumu i disertace studenta, minimálně na omluvu to je rozhodně.
Zápis z obhajoby je zde
Přepis (neuvěřitelného) zvukového zápisu vědecké rady zde
Doufejme jen, že dojde k přezkumu i disertace studenta, minimálně na omluvu to je rozhodně.
Zápis z obhajoby je zde
Přepis (neuvěřitelného) zvukového zápisu vědecké rady zde
4 999 komentářů:
«Nejstarší ‹Starší 1801 – 2000 z 4999 Novější› Nejnovější»Ad prof. Hořejší
k otazce jineho (??)
Nejsem autorem těch dalších kritických komentářů o řízení, nekomentuji věci co neznám, proto mám spíš otázky (byla má, takže opravdu k otázce jiného). Pohyboval jsem se ve vědě, ale ne v oblasti řízení a získávání grantů. Ovšem pár případů finančního zneužití jsem viděl - tak mě celkem další organizace vědy zajímá, hlavně jak je k finančnímu "chytračení" náchylná a odolná. Jinak ještě dva body do pranice:
1) Implikace dobrý vědec -> dobrý řídící pracovník neplatí vždy, ale bere se to celkem jako fakt.
2) Zlepšení v etických otázkách vědy publikované v Číně věřím asi jako jejím počtům nakažených koronavirem. Vědecké rugby tam povýšili na mezinárodní soutěž k důkazu, jak je Čína skvělá a vyspělá. Diktatura bude vždy lhát, už z principu.
Neexistuje univerzalni odpoved. Je PI, ktery opravdu celou dobu reseni prichazi s dobrymi napady, jak nejaky problem vyresit, a dokonce si i jinak neco signifikantniho
odpracuje. A pak je PI, ktery ciste skrze konexe, treba i za nejake nemravne protisluzby, dostal penize vpodstate bianco, na par mlhavych formulaci, a na nicem se dal nepodilel. Ale jeho najati otroci dokazali ty penize rozumne vyuzit (aniz by na to toho PI vubec dal potrebovali). Moralne ten druhy PI nema na spoluautorstvi narok. Jenze ma moc a dovede ji amoralne pouzivat - viz treba Zboril nebo Hobza.
Jasne - samotne poskytnuti penez nebo nadrizena pozice neni duvod ke spoluautorstvi, ale napad a design experimentu ano. Pokud je nekdo treba hlavnim resitelem velkeho centra zahrnujiciho vice skupin, tak se samozrejme nemuze pripisovat na vsechny pejpry (a taky krome Zborila to nikdo dalsi nedela) - ale v ramci sveho grantu nebo sve casti velkeho centra, ktera zahrnuje napady a design toho PI to samozrejme na spoluautorstvi narok zaklada (i kdyz uz ty experimenty rukama nedela a delaji mu je studenti a postdoci pod jeho vedenim).
12.50:
"Ad Institucionální financování je moc nízké - no, nebo je počet vědců příliš vysoký."
Termín "institucionální financování" je něco zcela jiného než termín "podíl institucionálního financování", o kterém se tu psalo. To druhé s množství vědců nesouvisí.
Ad V. Hořejší
"kvalitni prace se samozrejme pozna podle toho, ze je jen velmi malo citovana (tak dalece predbehla svoji dobu, ze ti dnesni hlupaci ji nepochopili); kvalitni vedec se pozna podle toho, ze ma co nejnizsi H-index.
A zajiste - Nobeliste jsou spatni vedci - maji vysoke scientometricke indikatoty, ergo nerozumi tomu, co merili."
On to v této diskusi někdo takto tvrdil? Jen se tu tvrdilo, že tam velmi pravděpodobně nejsou výraznější korelace. To se dneska ale běžně tvrdí, a to bez jasnějších důkazů, tj. nejde o víc než hypotézu, kterou ale scientometričtí "věřící" pasovali na teorii a používají ji jako nástroj distribuce veřejných financí.
korelace tam je - samozrejme lepsi vedci jsou v prumeru citovanejsi a maji vyssi h-index - neni tam ale prima umernost (takze s tim cislem nejde dal pocitat) a musi se prihlizet ke specifikam oboru a casto i konkretni tematiky
takze relevantni ukazatel to je a lze k tomu prihlizet u ruznych evaluaci (jako jedno z kriterii), ale nelze podle toho primo vypocitavat distribuci penez (viz. kafemlejnek)
Dobry kontra-priklad na mythy o vyznamu citovanosti je matematicky problem znamy jako problem ctyr barev. Trvalo jedno stoleti, nez ten problem byl vyresen v r. 1976. Byla to legendarni uloha s radou chybnych pokusu. Nicmene celkova citovanost toho clanku je i dnes mensi nez 500, a vetsinou se cituje ne kvuli potrebe navazat na ten vysledek, nybrz jako ilustrace, ze pro dukaz matematicke vety lze nasadit i pocitac. Jeden z autoru ma H=11 a druhy H=10. A pritom jde o opravdu vyznamny vysledek - kdyby byla Nobelova cena za matematiku, tak by ji dost meli sanci ziskat.
Ale matematika je přece něco úplně jiného než chemie (nebo kde přesně se pohybuje to RCPTM) --- a ani nejzarytější fanoušci využívání scientometrie tady a snad už mnoho let ani nikde jinde netvrdí, že nějaké konkrétní scientometrické přístupy se v těchto dvou oborech dají používat stejným způsobem, natož že by snad šlo přímo porovnávat takto naměřené hodnoty. Takový "kontra-příklad" je úplně mimo mísu (kde by samozřejmě byla i myšlenka argumentovat kontra-příkladem proti korelaci, ale to už bych se Vám ani neodvážil podsouvat :-).
14.27:
"korelace tam je - samozrejme lepsi vedci jsou v prumeru citovanejsi a maji vyssi h-index"
To je podobné tvrzení jako že "Bůh existuje", tj. bez jakéhokoliv důkazu. Ve vědě je tento přístup dost zarážející.
Ledaže by šlo o circulus vitiosus (důkaz kruhem):
Lepší vědci se poznají podle toho, že mají vyšší h index, protože ti co mají vyšší h index jsou lepší vědci.
Vodňanský, Skoumal - S úsměvem idiota
Rozhovor novináře s Otou, skokanem o tyči
N: Proč jste přešel z laminátu zpět na bambus
O: Ano
N: Rozumím, vsadil jste na tradiční materiál
N: Co si myslíte o hranicích lidských možností ve vaší disciplíně
O: Jó, disciplína, disciplína holt musí bejt
Rozhovor novináře s excelentním biochemikem:
N: Proč jste přešel z MALDI-TOF zpět na Western blot
O: To je absurní požadavek
N: Rozumím, vsadil jste na tradiční metodu uznávanou v publikacích
N: Co si myslíte o budoucím vývoji ve vašem oboru
O: Jó h-index, ten určitě poroste
Dalibor Štys
Ad Anonymní 14:27
" Lepší vědci se poznají podle toho, že mají vyšší h index, protože ti co mají vyšší h index jsou lepší vědci. "
To je správné tvrzení, protože věda se dnes téměř nijak neporovnává s vnější realitou. Výše citované udělení Nobelovy ceny a korekční konstantu zahrnující 95% reality (= prohlašující 95% reality za neměřitelnou) je toho důkazem nadmíru výtečným. Zvláště ve světle toho, že po celou dobu "temnohmotářství" existují jiné matematické popisy které žádnou skrytou realitu nepotřebují a nakonec dávají i lepší výsledky.
Nobelova cena za superrozlišenou světelnou mikroskopii byla například také udělena za metodu známou už od roku 1986, jak nám nedávno napsal jeden naštvaný reviewer (asi to byl původně jeho objev). A měl pravdu.
Dalibor Štys
schvalne si kazdy zkuste subjektivne vyjmenovat 10 nejvyznamnejsich svetovych vedcu ve vasem konkretnim podoboru podle vlastniho vyberu a pak se podivejte na jejich h-index - zcela bezpochyby bude vysoky
Ad 14:27:
"samozrejme lepsi vedci jsou v prumeru citovanejsi a maji vyssi h-index - neni tam ale prima umernost (takze s tim cislem nejde dal pocitat) a musi se prihlizet ke specifikam oboru a casto i konkretni tematiky"
To jsou naproste, trivialni samozrejmosti.
Určitým vodítkem může být počet prací za rok. Když má borec H index 50 a publikuje 50 prací ročně, tak je dost pravděpodobné, že je to otrokář, a to ve srovnání s člověkem, kerý publikuje pět prací ročně a má též H index 50.
Když někdo publikuje 5 prací do roka a má h-index 50 tak publikuje banality kterým každý rozumí, má dobrou adresu a má dobrou gardedámu. Samozřejmě, že vědecký bussiness je tak nastaven a tak to každý, kdo ve vědě utratil velké peníze, to bude hájit.
Pořád platí, že dobré obrázky na mikroskopu nafotil až technik Cosmin Popovici, který na článku nebude vůbec zmíněn a že software od Olympusu i Zeissu exportují pěkné obrázky s jistým nejasným vztahem k původnímu signálu.
MALDI-TOF je nejlepší dostupná technika a s Western bloty se nejvíc fixluje.
Prof. Kroupa simuluje diskové galaxie bez potřeby temné hmoty, všichni temnohmotaři simulují globulární galaxie bez ohledu na to kolik konstant neměřitelného původu si do výpočtu přidají.
Když je něco matematicky nové a správně a experimentálně bezrozporné a s novou technikou tak je to dobrá věda. Bez ohledu na to, kolik lidí si toho všimlo.
Dalibor Štys
"samozrejme lepsi vedci jsou v prumeru citovanejsi a maji vyssi h-index "
"To jsou naproste, trivialni samozrejmosti."
Opět bez jakéhokoliv důkazu... :)
Jak šel svět se vzdělanci:
Typický úspěšný vzdělanec před 500 lety:
"samozřejmě Země je středem Vesmíru, jak jinak"
"To jsou naproste, trivialni samozrejmosti."
Typický úspěšný vzdělanec před 200 lety:
"samozřejmě druhy byly stvořeny Bohem, jak také jinak"
"To jsou naproste, trivialni samozrejmosti."
Typický úspěšný vzdělanec před 100 lety
"samozřejmě, Vesmír je statický, jak jinak"
"To jsou naproste, trivialni samozrejmosti."
To Anonymní 18:00
A samozřejmě nastoupil jeden proti všem který vymyslel jednoduchý způsob který všechny předchozí hypotézy shodil. Jenže před 100 lety se ve vědě hrála jiná hra, vědců bylo málo, byli poměrně chudí a šlo jim o poznání. Ve valné většině působili na univerzitách. Dneska jich je spousta a utrácejí stamiliony ve veřejných soutěžích za nejnižší cenu, staví se jim na míru baráky a chodí na kursy managementu a asertivity.
Dalibor Štys
""samozrejme lepsi vedci jsou v prumeru citovanejsi a maji vyssi h-index ""
Přemýšlím jestli je ten výrok aspoň vědeckou (tedy testovatelnou") hypotézou nebo pouze analogický tvrzení, že "samozřejmě Bůh existuje"
Lze tuhle tezi vůbec verifikovat a falzifikovat?
Snad jedině nějakým chytrým propojením světa dnešního základního experimentálního výzkumu s realitou (jak naznačuje p. Štys). Podaří se to?
Ad D. Štys 18.17:
A proto nabízím hypotézu: Současný anglosaský systém organizace vědy je mnohem plýtvavější než ty předchozí. Sice v objemu vědci vybádají za jednotku času víc než dřív, ale když podělíme náklady (které giganticky vzrostly) výkonem, je to mnohem méně efektivní.
18:00 a 18:17 Tak už přestaňte fňukat nad absencí důkazů pro korelaci a prostě to tvrzení vyvraťte, ne? Jmenujte v nějakém oboru top N vědců a top N publikujících dle H-indexu, no a uvidí se.
18.25:
Tak jak to navrhujete, to vyvrátit nelze. Top vědec se pozná až s odstupem času, někdy třeba dokonce až za 100 let. Neplatí, že ti co jsou v dané době považováni za top vědce budou za ně všichni považováni i s odstupem času (a naopak ti co za ně nejsou považováni se jimi s odstupem času mohou stát).
Ale šlo by to možná vyvrátit těmi kontrolními experimenty, to by bylo to "propojení s realitou", které jediné může v jedné časové rovině dát nějakou odpověď. Ostatní jsou více nebo méně vždy "circuli vitiosi"
18:40: Kolik top vědců bylo poznáno až za 100 let? Je to skutečně tak častý jev (v jakých oborech?), že od toho nelze abstrahovat? :-)
..... netvrdí, že nějaké konkrétní scientometrické přístupy se v těchto dvou oborech dají používat stejným způsobem .....
Na míchání jablek a hrušek existuje (přiznačná) epizoda z jedněch akademických voleb. Tehdy byli dokonce 4 kandidáti, dva z teoretické fyziky, dva z life science. Den před volbou se vypustily jejich celkové citovanosti. Pochopitelně v life science byly vyšší, neb jeden hit v teoretické fyzice dá za 10-20 hitů v něčem jako fyziologie. Na ta čísla ale nebyl už čas, aby to někdo uved na pravou míru. Humáči to vzali i s navijákem, a daly hlasy osobě s nejvyšší citovaností. No, a právě proto se ty numera těsně před volbou přece vypustily - právě o zvolení té osoby totiž šlo.
19.12:
Tady jde přece o to, že v současnosti je do toho přesvědčení většiny o tom kdo je a není top vědec zahrnuto i to jak je hojně citován. Takže tím nejde dokázat ani vyvrátit, že hojná citovanost koreluje s tím kdo je vnímán jako "top" vědec.
Proto je to zase (přinejmenším zčásti) "důkaz kruhem" (definice z wikipedie:
Důkaz kruhem, také circulus vitiosus (česky: bludný kruh; špatný kruh) nebo petitio principii je chybný postup deduktivního důkazu, při němž se předem předpokládá to, co se chce teprve dokazovat.)
Jinými slovy: Prostě v každé době existuje nějaké převládající paradigma a za "top" se převážně považují ti, kteří to paradigma naplňují. Jenže paradigma se časem mění a tím (zčásti) i přesvědčení kdo je "top vědec". To posouzení je s odstupem času podstatně objektivnější, netvrdím, že to musí být vždy těch 100 let.
rozpoznani za 100 let je nesmysl - to se stalo korat s G Mendelem - ktery si ovsem cast vysledku upravil ;-)
Pokud neci vysledky nejsou rozpoznany jako dulezite behem nekolika let, tak zapadnou a jsou casem znovu objeveny nekym jinym - i proto je dulezite se snazit publikovat v dobrych casopisech, ktere cte co nejvice ctenaru, aby nezapadly
Kdyz si vezmete nejvyznamnejsi vedce z vaseho podoboru, kteri rekneme nejvice posunuli a transformovali ten field, tak zcela jiste budou hojne citovani (jinak by to netransformovali) - to fakt neni zadny dukaz kruhem. Casto slysim od skalnich odpurcu scientometrie argumentaci nejakym genialnim soliterem (typu Einsteina) - jenze tihle genialni soliteri pusobili v dobe do 2. svetove valky. V dnesni dobe by Einstein mel velku skupinu plnou doktorandu a postdoku a delal by vedu tak, jak se dela dneska.
20.18:
Doporučuji si přečíst napřed metodologii vědy, aspoň základy u K.R. Poppera.
Důkaz kruhem není vědecký důkaz. Nelze tak nic vědecky verifikovat ani falzifikovat.
Ale příznivci scientometrie se víc než vědcům podobají náboženské komunitě a tudíž to stejně neuznají, takže tady je pak jakákoliv další diskuse zbytečná.
V dnesni dobe by Einstein mel velku skupinu plnou doktorandu a postdoku a delal by vedu tak, jak se dela dneska.
To mi připomíná jeden myšlenkový experiment - 100 ani 1000 opic Shakespearův sonet opravdu nenapíše. Dobrá inspirace pro moderní dnešní vědu, ne? Zkoušet, zkoušet a zkoušet cosi na přístrojích s minimálně kvalifikovaným personálem, však z toho něco vyleze. :-)
Jedná se o jeden ze slavných myšlenkových experimentů. Přišel s ním Émile Borel v roce 1913, přestože původní myšlenka se objevila nejspíš už dříve. Její kořeny by bylo možno vystopovat až u Aristotela či Marca Tullia Cicerona, ovšem Borel ji využil pro ilustraci času v teoriích pravděpodobnosti a statistiky. Myšlenka stojí na předpokladu, že když bude opice náhodně bušit do psacího stroje po neomezenou dobu, z hlediska pravděpodobnosti se prostě musí stát, že z náhodného shluku písmen jednou vzejde umělecké dílo, kupříkladu kompletní soubor Shakespearových her.
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/napise-opice-sonet-jako-od-shakespeara-mozne-je
20:18
A mimochoem: Když si vezmu já ze svého podoboru ty, kteří za posledních 50 let ho nejvíc posunuli kupředu, tak mi to nebude korelovat s citovaností, protože to jsou už starší ročníky pracující ještě převážně staršími metodami a v citovanosti je překonají mladí používající moderní (někdy spíše jen "módní") metody, protože v tom se nejvíc diskutuje. To s čím přišli ti "velikáni" je už právě obecněji přijato a není třeba to znova a znova zmiňovat.
Kazdy vedec sleduje literaturu a je ovlivnen praci svych konkurentu. I pres inherentni subjektivitu se v kazdem oboru a tematice asi vetsina komunity shodne na tom, kteri vedci ten podobor a tematiku nejvice posunuli, popr. uplne transformovali. A to budou ti, kteri jsou logicky pak nejvic citovani (prave proto ze ty ostatni ovlivnili). Vedecka komunita neni hloupa a kdyz se objevi neco prevratneho, tak si toho vsimnou a zacnou to rychle aplikovat a tudiz i citovat. V dobach do 2. svetove valky, kdy bylo vedcu malo a na VS studovalo par promile populace, se stavalo, ze objevy predbehly dobu a zapadly aby byly po case zvovuobjeveny. Dneska s tim obrovskym mnozstvim aktivnich vedcu a jeste vetsim mnozstvim studentu je tohle uz velmi nepravdepodobne. Prestoze to asi nelze rigorozne falzifikovat, tak to proste funguje.
re 20,33
samozrejme nelze srovnavat citovanost pred 50 lety a dnes - tehdy se citovalo radove mene citaci (taky toho bylo radove mene znamo). To srovnani by muselo byt z priblizne stejneho obdobi.
20.41:
Jasně, po staletí fungují nějaké principy, ale ty se mění v okamžiku, kdy se to hodí do Vašeho vysvětlení. To si ovšem v minulosti většina myslela taky. Ale proti apriornímu přesvědčení (= víře) nelze argumentovat.
20.43: Nepsal jsem před 50 lety, ale za posledních 50 let. Jestli nevidíte rozdíl, nemá debata smysl.
Vedecka komunita neni hloupa a kdyz se objevi neco prevratneho, tak si toho vsimnou a zacnou to rychle aplikovat a tudiz i citovat.
Už tu odkaz byl, zopakuji. Řekl bych, že dnešní "zapadnutí" je velmi pravděpodobné zase kvůli kvantitě.
„Ročně se publikuje až půldruhého milionu recenzovaných článků. Většina z nich je ale ignorovaná i ve vlastní vědecké komunitě – 82 % článků publikovaných ve vědeckých časopisech nikdy nikdo necituje,“ upozorňují Biswas a Kirchherr ve svém textu na serveru Straits Times. Článek má příznačný titulek: „Profesoři, nikdo vás nečte“.
Jejich výzkum jasně naznačuje, že mnoho velkých myšlenek a nápadů, které mohou měnit svět k lepšímu, se vůbec nedostane do veřejné debaty.
https://plus.rozhlas.cz/akademici-mohou-menit-svet-musi-ale-vystoupit-ze-sve-slonovinove-veze-6518832
Re: právě o zvolení té osoby totiž šlo.
Ano, to tehdy byla zdánlivě úspěšná manipulace pomocí pseudo-scientometrie. Ale ta se mohla stát akademii osudnou. Zvolili Illnerku, tak něco jako dneska Zažímalka. Illnerka neprohlédla přískoky ůředníků, kteří v tichosti připravovali kafemlejnek (a s ním i funus pro akademii). Po Illnerce přišel Pačes, ten potřeboval být s Topolem zadobře (chtěl přece na Hrad), a tak taky dával těm přískokům volný průchod. Pačes se samozřejmě na Hrad nedostal, Topol s jeho fakticky tichou asistencí rozejel kafemlejnek, a akademie byla ráda, že to nakonec přežila.
A začalo to jedním účelovým smíchaním pseudo-scientiometrických jablek a hrušek. Kdyby tehdy zvolili jednoho z těch teoretických fyziků, tak ke kafemlejnku nemuselo taky vůbec dojít, neb ti by ty úřednické přískoky nejspíš prohlédli.
Jak zde už bylo napsáno: na podvodníka Schöna se přišlo vlastně náhodou. Nebýt jí, patrně by se mnozí dnes shodli, že to je top vědec (a podobně to může být s jinými - zatím neodhalenými - podvodníky nebo prostě jen fušery). Tak jak chcete dělat korelace s něčím co se s jistotou neví?
...Předpokládám, že zase tu někdo napíše, že to je výjimka, třeba jako s tím Einsteinem. Když napíšu další příklad, bude to zas výjimka. Až nakonec zjistíme, že těch výjimek je tolik, že vlastně žádné pravidlo neplatí. Věřící v něj ale budou stejně nadále věřit.
ale ano - za 50 let znamena: pred 50 lety, pred 40 lety pred 30 lety, pred 20 lety, pred 10 lety a dnes - a to nelze srovnavat
21.12:
No a právě to, že Schön není top vědec by odhalily kontrolní experimenty. Jenže ty scientometristé nechtějí, mohlo by se totiž ukázat, že je jejich přesvědčení o korelaci mylné. Zatímco pomocí důkazu kruhem se to stát nemůže, tam je to (už z logiky věci) naprosto jisté.
21.13:
Můžete mi tedy poradit koho smím a nesmím srovnávat? Je vůbec tedy nějaké srovnání možné když všichni vědci nezačali bádat v jeden rok?
Sám vidíte jak je nemožné se objektivně shodnout na tom koho považovat (tj. i koho vzít vůbec v potaz) a koho ne za TOP vědce, tak jak chcete na takto subjektivním základu zkoumat korelaci s H indexy?
20:09+20:18 jaký furt důkaz kruhem? Někteří si myslí, že nějaké scientometrické ukazatele nějak korelují s tím, kdo je "top" vědec. Někdo jiný si to, rozumím-li správně, nemyslí. Scientometrické ukazatele jsou objektivní věc, korelace je taky objektivní věc. Čili rozdíl může být jen v názoru, kdo je ten top vědec (ještě by mohla být shoda na top vědcích, ale neshoda na jakékoli další použitelnosti té korelace, ale to myslím není zdejší případ). Proto jsem se ptal, kdo teda je podle Vás těch top N vědců v nějakém konkrétním oboru, aby bylo jasnější, o čem je vlastně řeč. (Pokud to je ve skutečnosti tak, že o tom nemáte žádnou určitější představu, nějaká pozice "vím, že nic nevím", nemůžete ani vědět, že je scientometrie mimo. :-)
21.24:
Já netvrdil, že je scientometrie "mimo", já tvrdím, že Ti co ji obhajují, tak ti obhajují něco co je jen hypotéza. A že tu lze verifikovat (potvrdit) nebo falzifikovat (vyvrátit) kontrolními experimenty, ale nikoliv důkazem kruhem, kterým je porovnání "Top" vědců s jejich h indexy, když to, že jsou považováni za TOP vědce je (přinejmenším zčásti) dáno i těmi h indexy (do nedávna nám sdělovadla tvrdila, že prof. Zbořil je ten top vědec - nebylo to přesvědčení postaveno především na jeho h indexu?). To je (částečný) důkaz kruhem. Důkaz kruhem ale předpoklad (tj. tady, že je tam ta korelace) vždy potvrdí. A proto ho tak obhajujete a snažíte se zastřít, že to důkaz kruhem je, případně se tváříte, že tomu nerozumíte. Ačkoliv pro nezaujatého na tom není nic k nepochopení.
Asi jsem psal čínsky, tak to ještě zkusím česky: někdo tvrdí, že top vědci korelují třeba s h-indexy. Vy tvrdíte, že to tak není, logicky*) tedy musíte mít jiný názor na to, kdo jsou ti top vědci. Vaše fascinace kruhem mi poněkud uniká, ale chcete-li: prostě jej už konečně prolomte a řekněte, kdo tedy podle Vás dnes tvoří top N vědců nějakého oboru (případně, podle čeho je tam řadíte), ať konečně máme šanci na vlastní oči vidět, že h-indexy nefungují.
*) Viz výše. Z Vaší reakce nelze vyloučit, že Vás zmátla moje formulace, že korelace je objektivní věc --- to prosím není myšleno jako jakkoli hodnotící tvrzení, ale pouze předpoklad, že na tom, jak se počítá korelace a jak se počítají nějaké konkrétní scientometrické ukazatele, se shodneme, tedy pokud si někdo myslí, že scientometrické ukazatele korelují s "top", a jiný si myslí, že nekorelují, může to být zapříčiněno pouze rozdílností v názoru na to, kdo je "top".
Někdo tvrdí, že top vědci korelují třeba s h-indexy.
Ten někdo má pouze svou víru v to, že korelují, protože si "top" vědce pomocí scientometrie nadefinoval, jiná škála chybí, korelovat tak samozřejmě budou a motá se v argumentaci kruhem.
Někdo druhý tvrdí, že to tak není.
Ten někdo má pouze své důvodné pochyby, protože nějaký názor na to, kdo je "top" je celkem na nic, když nedokáže vědce změřit jinak (názor není žádné objektivní měřítko). Nemotá se ale aspoň v argumentaci kruhem. :-)
Ten někdo má pouze svou víru v to, že korelují, protože si "top" vědce pomocí scientometrie nadefinoval, jiná škála chybí, korelovat tak samozřejmě budou a motá se v argumentaci kruhem.
To tu ale jen pořád opakujete, to neznamená, že to tak je. Už se tu psalo, že se lze podívat na nobelisty, že se může každý podívat na ty, koho považuje za nejvýznamnější vědce svého oboru atd. atp. Naopak si nevzpomínám, že by zde byl někdo, kdo by si je pomocí scientometrie nadefinoval (čas příspěvku?).
Nechápu, proč by měl být názor na nic, názory se dají porovnávat, agregovat, ... Spíš to vypadá, že buď žádný nemáte, nebo že zastáváte pozici (jen to z mně nepochopitelného důvodu neříkáte explicitně), že vědce nelze žádným způsobem navzájem srovnávat. Pak samozřejmě není o čem mluvit.
6.47
Myslím, že zde už bylo vše podstatné řečeno, čtenáři si udělají úsudek sami kdo tu argumentuje logicky a kdo jen mží.
Ad 6:47
Který nobelista je ten nejnobelistovatější? Například Fermi a Feynman jsou oba nobelisté, oba fyzici od F (dokonce se i potkali). Který je víc top? Je významnější top fyzik historie Newton nebo Einstein? H-index Newtona bude určitě celkem humorný. Které vědce považujete za nejvýznamnější je subjektivní, jak to kvantifikovat? Dotazníkovým šetřením? Výběrový soubor budou vědci přes všechny možné obory a podobory? Co vědecká veřejnost?
Vyvrátit se vědecký poznatek dá jen na základě experimentu a to klidně i počítačového. (Mimochodem, potvrdit se vědecký poznatek nedá. Dá se jen přidat další makulatura s vítězným výkřikem NÁM TO TAKY FUNGUJE.)
Teorii, že temná energie je jediným způsobem jak popsat vznik a chování vesmíru, vyvrátily ve skutečnosti už simulace dle Peeblese a Mayora, protože se neshodovaly tvary galaxií. Jak ukázal Kroupa a spol. https://www.mff.cuni.cz/cs/verejnost/aktuality/prvni-simulace-vzniku-galaxii-bez-temne-hmoty jiná simulace na základě hypotézy MOND https://en.wikipedia.org/wiki/Modified_Newtonian_dynamics z roku 1982, která nepotřebuje žádnou tajemnou neměřitelnou veličinu, dává lepší výsledky.
Minimálně měl tedy Nobelovský výbor zachovat klid a počkat až se kontroverze vyřeší. Neboli, nevyšší autorita v oblasti kvality vědy SELHALA.
Kdo je větší vědec se nepozná, protože se nepozná, kdo je na cestě k experimentu, který staví na hlavu stávající poznání. Což by mělo být úkolem a cílem vědce, ne lití detergentu na další sérii buněk.
Každopádně je třeba za vědce OSOBNĚ vybírat lidi, kteří takovou ambici mají a udržovat je na této cestě. Společnost Maxe Plancka na to má velmi propracovanou metodu. A lidé z MPG mají i vysokou citovanost na jeden článek (!), protože je všichni čtou, neboť jsou zvědaví, co takto náročně vybraní lidé vymysleli. A oni často vymysleli něco hraničního, protože na to je systém nastaven.
Odpověď na otázku kdo je dobrý vědec: Například ten, kdo má stálé místo na ústavu Společnosti Maxe Plancka. Mohl by to býval být i vědec na Akademii věd České republiky, kdybychom se před 30 lety vydali tou cestou. Teď jsme naopak v situaci, že podporujeme výzkum pro skamaráděné gardedámy. I když výjimky jsou, Josef Komenda z Třeboně(!), jeden z mála našich nositelů seniorského grantu ERC, pracoval po celý život převážně sám s jednou laborantkou.
Dalibor Štys
Proč by se nedal vědecký poznatek potvrdit ? Tohle nepřesné až lajdácké přebírání Poppera nemá žádný argument. Popper jen tvrdil, že aby nějaká hypotéza byla vědecká, musí existovat minimálně teoretický způsob, jak hypotézu falsifikovat (popřít) a tím z vědy vyloučil důkazy boží existence a oxymorony. Dovolil bych si ale tvrdit důkazem o opaku, že vědecký poznatek dokázat lze.
1. března 2020 23:37
Ten druhý není v kruhu. Prostě jen odmítá závěr toho prvního. Fakt, že se musí podle něčeho peníze rozdělit stejně zůstane :-)
Ve skutečnosti SCI hodnocení vědy reálně nijak neposunul. Vysoky index znamená jednu ze 2 věcí:
a) Významný výzkum,
b) Bezvýznamný výzkum.
A nízký index znamená jednu ze 2 věcí:
c) Bezvýznamný výzkum,
d) Významný výzkum.
Pseudo-sciontometrie není schopna rozhodnout mezi situacemi a) vs. b), a mezi situacemi c) vs. d). Jinými slovy, i když se různí spindoktoři (pokud jsou za to zrovna placeni) zaklínají SCI jako mírou všeho, tak ve skutečnosti v reálném řešení otázky, co je a není dobrý výzkum, je SCI spíš zavádějící.
Ad 9:23
Potvrdit se nedá, protože nikdy nemůžu vědět, jestli jsem vymyslel všechny způsoby jak ho napadnout. Na to žádného Poppera nepotřebuji.
Každopádně pokud si říkám vědec, měl bych hledat způsoby, jak hypotézu testovat. Pokud rutinně opakuji práce svého gardedámy na jiných vzorcích na nichž očekávám, že by to mělo vyjít, nejsem vědec. Můžu ale být dobrý a uspěšný univerzitní profesor, který studenty hodně naučí.
Každopádně ale citovanost souvisí s popularitou (něžně přejmenovanou na vlivnost), ta s adresou a s gardedámou. To bylo dokázáno analýzou dat. https://www.pnas.org/content/115/50/12603 Žádné jiné korelace se v datech nenašly, takže zjevně (a) pokud věda = popularita, pak lepší vědec je citovanější vědec, (b) pokud věda ≠ popularita, pak její kvalita s citovaností nesouvisí. Kdokoliv si myslí, že je tomu jinak, může požádat o data - jsou k dispozici :-) - a hledat korelace sám.
Dalibor Štys
Ad 9:25
Jak peníze rozdělovat jsem přece navrhl https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/dalibor-stys/vymazane-peaky-a-metodika-2022 . Diskutujme to.
Dalibor Štys
Příměr:
Máme hromádku různobarevných jablek. A větší skupinu lidí, u které většina zastává názor, že nejsladší jsou červená jabka. Pak jeden skeptik řekne, že dokud se neudělá rozbor těch jablek, nejde apriorně říct, že červená jsou nejsladší (a proto je sporné bonifikovat pěstitele červených jablek). Jenže většina navrhuje to dokázat jinak: Udělejme anketu, která jabka (jaké barvy) jsou považována za nejsladší a výsledek ankety porovnejme s barvou jablek. A, světe div se, vyjde korelace, že nejsladší jsou červená jabka!
:))))
Předpokládám, že se zase najde někdo kdo sem stupidně napíše, že vědci nejsou jabka podobně jako sem někdo napsal u příměru v jakési diskusi, že věda není fotbal.
Upozorňuju, že schopnost chápat příměry je jedním ze znaků bazální inteligence. A že příměry netvrdí, že porovnávané "A" JE porovnávané "B".
Ad příměr
Já jen upozorňuji, že analýza byla provedena. A ukázala, že scientometrie koreluje jen s vlivem / návazností na gardedámu, staršího až starého vědeckého pracovníka, který vás do časopisu uvedl. Pokud je dobrý vědec ten, který se dostal ke staršímu vědci etablovaném v populárním časopise a tam vyrobil data, která tento uznal za vhodné publikovat, pak máme definici vědce.
Jen bychom se měli zeptat společnosti zda takové lidi chce platit. Jestli jí náhodou nelžeme o těch významných objevech, které jí slibujeme.
Dalibor Štys
Illnerka i Zažímalka se vlastně staly českými "celebritami" podobným mechanismem. Jako mladá děvčata se hrou náhody dostaly na diplomky do dobře vedených skupin. Byly tam nejmladší, neměly žádné zkušenosti, dělaly pomocnice jak jim kdo řekl. Dostaly se tak ale hned zkraje na dobré práce. Pak všichni starší odešli na zasloužený odpočinek, a ohlas těch prací se tak nějak bezmyšlenkově připsal těm nejmladším. Ty dobré práce by ale vznikly tak jak tak, jedno jestli tam ta mladá děvčata přišla nebo nebo. Toto ovšem z citačního indexu nevyčtete. Jenže u nás pak došlo ještě k další, absurdní nadstavbě - když mají dobrou citovanost, tak taky budou dobré administrátorky akademie. Pak se ukázalo, že nebyly, akorát byly správně poslušné. Kdyby tehdy místo Illnerky zvolili předsedou Jungwirtha, tak by na tom dneska byla akademie nejspíš finančně lépe. Byl totiž z těch kandidátů tehdy v těchto věcech nejzkušenější.
k 2. března 2020 10:36 : to naprosto podepisuji. Neříkám, že musí být u všeho spravedlnost, ale tahle správná volba skupiny pak implikuje další kariérní postup. Většinou pak skupinu postupně standardizuje a s rostoucím věkem dotyčné zaniká.
Nicméně problém je spíš v té jejich volbě do vedení. Na druhou stranu ale měli všichni možnost si je vyslechnout a rozhodnout se. Hloupost je tedy více u těch volitelů než zvolených. Těm chybí více nějaká seberegulace a myslí si, že je někdo na císařské vizitace zvědavej :-)
mrkněte na:
https://www.zurnal.upol.cz/fileadmin/formuploads/note-moesb11.pdf
Zbořilovci měli dodat kompletní data k 18.2. včetně metodiky zpracování dat. Je zajímavé, že rektorovi nevadí, že nemá vše kompletní jak požadoval. Pánové pořád hledají zázračnou filtrační proceduru, aby se z toho vysekali. Vzhledem k tomu, že perpetuum mobile ještě nikdo nesestrojil, hrají jedině a pouze o čas. A rektorát v tom jede taky.
Illnerová přece není žádné hodné koťátko. Byla zvolena v rozporu se zákonem o Akademii věd - ostatně posléze Drahoš taky. Byla zvolena aby byly zachovány staré časy a dost se přitom umazala. Jungwirth (?) nebo někdo jiný by třeba přijal nabídku Weizmannova ústavu aby se využila jejich metoda přijímání a zaměstnávání vědců. Avigdor Scherz tu brousil přesně v té době a také v té době začal Harari s Zeilingerem s kampaní za IST v Klosterneuburgu. Tehdy byla ta doba, kdy se mohlo něco změnit.
Podle mne kafemlejnek byl reakce právě na tyhle věčné dohody starých struktur. A taky na výzkumné záměry, pamatujete?
Dalibor Štys
Illnerova je stara sokolka a treba v kaouze Bezouska sehrala zasadni pozitivni roli (v eticke komisi). Jako predsedkyne AV byla dost slaba, ale kdyz se k moci pak dostal jeji tehdejsi protikandidat Paces, tak byl jeste (mnohem) horsi. On ten predseda AV nemuze delat zazraky, protoze zasadni veci musi schvalit Snem AV - ale pravda je, ze se zadny predseda AV po Zahreadnikovi o zadnou reformu ani nepokusil.
V kauze Bezouška jiné zdroje naopak tvrdí, že se Illnerová snažila o zametení, a zabránil tomu děkan Štulík. Ale těch 12 let v akademické radě, ač zákon dovoluje jen 8, byl u ní i u Drahoše vědomý podraz. Navrch si nechali vyrobit podobný pseudoprávní blábol, jako byl ten 17 stránkový elaborát, že hrubá data dát nelze, neb jsou to jako vlastně osobní údaje. Illnerová s Drahošem se taky jako kryjí podobným pseudoargumentem, že předseda akademie se volí dřív než zbytek akademické rady, což je ale jen nepodstatný technický detail. Spíš to zase hlavně ukazuje, že moc korumpuje, a od jistého momentu někteří jedinci pro její udržení udělaj ledasco, na UPOLu i v akademii.
JJ, skautka a sokolka a proto se jí tolerovalo, že porušila zákon. Tak to totiž přesně bylo. Takže bych vsadil i na ten popis její zametání v komisi v době Bezoušky.
Je excelentní tak může mazat píky, pravil excelentní Jula Lukeš :-)
Ostatně: https://www.bbc.com/news/world-us-canada-51552576
Dalibor Štys
19:11 Olomoucký bezouška, podvodník Zbořil a jeho nohsledi vytloukají podvod vršením lží a mlžením. Olomoucký rektor a celé vedení tomu přihlížejí, protože jde vesměs o stejné podvodníky. Na normální univerzitě by už Zbořil dávno nemohl působit a vedení by bylo odvoláno senátem.
Na rozdíl od Česka se k San Francisco Declaration on Research Assessment:
https://sfdora.org/read/
-- the need to eliminate the use of journal-based metrics, such as Journal Impact Factors, in funding, appointment, and promotion considerations;
-‐ the need to assess research on its own merits rather than on the basis of the journal in which the research is published;
začnou přibližovat v Číně:
http://www.xinhuanet.com/english/2020-02/23/c_138810838.htm
Tak mam to jen z doslechu, ale pry v te Bezouskove komisi to byla prave a hlavne Illnerova a Jan Cerny, kteri prosadili, ze se to nezametlo. Ale nebyl jsem tam ani ja ani predpokladam nikdo z dalsich diskutujicich, takze to nepujde rozsoudit.
S tim zakonem a s tim poctem let v AR - to je fakt otazka interpretace. Funkce predsedy AV je funkce jmenovana prezidentem, zatimco clenstvi v AR je voleno Snemem AV a ve Stanovach AV je, ze tam smi pudsobit jen 8 let. Pravni vyklad AV je takovy, ze zvoleni a posleze jmenovani predsedy AV nebrani predchozi pusobeni v AR. Jmenovany predseda AV je pak samozrejme z titulu sve funkce clenem AR. Tohle samo o sobe je prkotina - dulezite je, zda ten predseda nebo predsedkyne bude neco aktivne delat nebo si to jen odsedi.
Není to prkotina. Dokonce by se to mělo ještě zpřísnit. Dvě období v jakékoliv funkci a pak dbě období v laborce. Jinak vznikají karierní funkcionáři.
Dalibor Štys
Ad 7:45 - k San Francisco Declaration on Research Assessment se začnou přibližovat v Číně
Jeden z mnoha dalších čínských vtipů je například tento:
Podle svých zkušeností bylo posledních 20 let nejlepší dobou rozvoje čínských náboženských záležitostí. Čínská vláda všestranně uvádí v život politiku o svobodě náboženského vyznání. Dogma všech náboženství a jejich kultura se propagovaly a rozvíjely, následovatelé všech náboženství byli vychováváni, v podstatě se vyhovělo potřebě náboženské svobody občanů. To jsou všeobecně známá fakta.
http://cz.china-embassy.org/cze/rdzt/zgxz/t130080.htm
Ono tedy po pravde receno, tezko ocekavat, ze nekdo naskoci z laborky rovnou do funkce predsedy AV. Odkroutit si aspon jedno obdobi v AR a vyzkouset si, jestli na tu urednicinu vubec ma sitzfleisch je asi potrebne...
Ty jenom dvě období v akademické radě v zákoně mají svůj zásadní důvod. Aby se příliš nehromadily kšefty jen a pouze pro kámoše, co se odvděčí.
A propos - kdy teda (s odkazem na tu skautskou "poctivost") Illnerka a Drahoš vratí tu gáži za čtyři roky, co pobírali nezákonně (a u Drahoše ještě taky ta čtvrt miliarda).
A propos, akademie má dodnes na výplatní listině Illnerku, Pačesa, Zahradníka, kteří nějakých deset let už nefigurují na žádné původní práci (a předtím se tam dostávali jen kvůli svému vlivu). Holt povídačkami o skautské "poctivosti" k nezaslouženým příjmům. Jako u Millera - povídačky o havlovské univerzitě, a do kapsy mu vede penězovod od zbořilovců z Podvodníkova.
Jenom těhle pět jmen nadělalo v české vědě paseku, co je přežije (doufejme, že s výjimkou Millera).
... Akademie je Rada.
(2) Radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť Akademie.
(3) Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období. ...
Když zvolili Illnerku potřetí, tak si toho všimla média a Illnerka nařídila podřízeným vymyslet něco, aby se to zatušovalo. Byla na to komise, a ta nakonec vyrobila ty vymyšlenost, že volba předsedy je JAKO něco jiného. Kdyby to opravdu bylo možné, tak to bude v zákoně taky tak napsáno. Klasika: U institucí je zakázáno vše, co není dovoleno. Podvod to byl. A dvakrát za sebou.
Byl to podvod - jinak by se akademii prece podarilo vymyslet perpetum mobile:
2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> 2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> .....
Reakce ředitelů vědeckých center na Memorandum emeritních rektorů
úterý 3. březen 2020, 10:44
Vysokoškolský ústav (UP reflexe)
Dne 12. února letošního roku uveřejnili čtyři emeritní rektoři UP memorandum dotýkající se také vzniku vysokoškolského ústavu (VÚ) na UP.
Vysokoškolský ústav má vzniknout integrací tří stávajících vědeckých center – Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) přírodovědecké fakulty a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) na lékařské fakultě. Zájem pracovat v něm vyjádřilo 260 zaměstnanců z přírodovědecké a desítky zaměstnanců z lékařské fakulty. O vybudování vysokoškolského ústavu se na univerzitě jedná již více než rok a půl a tento záměr byl široce diskutován na různých platformách. Rozhodnutí je plně v rukou akademické samosprávy. Akademický senát (AS) UP se vznikem vysokoškolského ústavu zabýval na několika svých předchozích zasedáních, kde schválil věcný záměr zřízení VÚ a změnu Statutu UP. Další kroky směřující ke vzniku vysokoškolského ústavu podvázal dosažením konsenzu s mateřskými fakultami center. Na nedávné schůzi vzal AS UP na vědomí zprávu pracovní komise, která požadované dohody dosáhla, a vyzval k pokračování dalších legislativních kroků směrem ke vzniku VÚ do konce svého funkčního období.
Existující centra již nyní patří k předním akademickým pracovištím v ČR a jejich integrací by měl vzniknout ústav skutečně evropských rozměrů s ambicí stát se olomouckou protiváhou obdobných institucí jak v České republice, tak především v zahraničí. Je třeba si uvědomit, že vznik vysokoškolského ústavu se společnou vizí a nadkritickou velikostí by pomohl Univerzitě Palackého v Olomouci se ještě lépe etablovat na mezinárodní mapě vědecko-vzdělávacích institucí. Dodejme, že jeho vznik je i v souladu s dlouhodobou strategií MŠMT podporující integraci OP VVV Center a MŠMT vznik VÚ na UP také jednoznačně podpořilo.
Opakovaně zdůrazňujeme, že diskuse a procesní kroky směřující ke vzniku vysokoškolského ústavu předcházely mnoho měsíců otevření etických kauz řešených v posledních měsících na Univerzitě Palackého. Ačkoliv souběh obou procesů je bezesporu nešťastný, jde o nesouvisející aktivity. Podmiňovat vznik ústavu vyřešením možných etických kauz považujeme za kontraproduktivní, takový krok by dlouhodobě konzervoval stávající stav a bránil dalšímu rozvoji univerzity jako celku.
Velmi si vážíme zájmu emeritních rektorů o dění na Univerzitě Palackého a jsme připraveni s nimi o problémech a jejich řešeních otevřeně a konstruktivně diskutovat. Známe se ostatně mnoho let a jsme přesvědčeni, že sdílíme společné hodnoty a zájem o úspěšnou budoucnost naší alma mater.
V Olomouci 3. 3. 2020
Ivo Frébort, ředitel CRH
Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM
Michal Otyepka, ředitel RCPTM
Bizardní je, že tu San Francisco Declaration on Research Assessment v úplné tichosti taky podepsala akademie (mezi těmi 1892 signatářskými institucemi):
https://sfdora.org/signers/
Academy of Sciences of the Czech Republic (AS CR).
Ale zapomněli to říct Zažímalce, a to furt jede tu matru: impakt faktor časopisu, a KDE to bylo publikováno - namísto CO bylo publikováno. Tuto formalistickou degradaci vědecké práce (KDE? namísto CO?) aspoň kritizuje M. Hof.
K San Francisco Declaration:
Na PřF UP zavedli za vlády chemiků (Fréborta atd.) systém hodnocení pracovníků, kde taktéž velmi významnou roli hraje ve kterých časopisech (tj. výška IF, kvartil oboru) je článek publikován. Články mimo systém WOS jsou skoro bez hodnocení (ještě když jsou aspoň ve SCOPUS, tak za to něco málo je). Pro "centra" při PřF jde o velmi výhodná kritéria.
11:41:
To je v podstate spravne jako podklad k dukladnejsimu hodnoceni.
Ve hlavnich prirodovedeckychj oborech je spravne tlacit na publikovani v kvalitnich mezinarodnich casopisech (kvalitni = takove, kde je prisne recenzni rizeni, velka konkurence, a relativne vysoky IF, tedy prumerne vysoka citovanost clanku tam publikovanych). Samozrejme zasadne zalezi na oboru, ale to je zhruba osetreno temi kvartily.
Ano, podle iniciativy DORA se nema hledet na IF, ale at to budete hodnotit jak budete chtit, celkem dobra korelace (uvnitr oboru!) s IF tam bude.
Rozdelovat penize automaticky (metodou kafemlejnek) je ale spatne; ty scientometricke indikatory ale jsou zasedne dulezitymi podklady.
Ad V. Hořejší:
čili jinými slovy Vy osobně vlastně ignorujete deklaraci, ke které se přihlásil Váš zaměstnavatel, protože Vaše víra ve scientometrii je prostě hlubší a žádná deklarace ji nemůže zvrátit.
Pro V. Hořejší - prosím přečtěte si aspoň Summary:
https://www.mathunion.org/fileadmin/IMU/Report/CitationStatistics.pdf
Na základě svého rozboru rozhodně nepokládám za možné, aby údaje, které lze získat z uvedené databáze ISI, byly používány automaticky při administrativních metodách zpracování podkladů, které by měly sloužit k úřední srovnávací analýze kvality jednotlivců, týmů nebo pracovišť. Na dostatečně velkém vzorku, který jsem zde uvedl, je zřejmé, že systém je zatížen velkými chybami. Korekce uvedených dat sice možná je, ale vyžaduje bezpodmínečně přímou spolupráci s hodnoceným.
Antonín Holý, Vesmír 79, 344, 2000/6 (autor je chemik, jeden z nejvýznamnějších našich vědců současnosti, jehož kvalitu vědecké práce lze doložit praxí, nikoliv jen iluzemi scientometrie)
IF jako indikátor kvality publikace
[…] Především IF (faktor dopadu) je určitým (ne zcela ideálním) hodnotícím kritériem pro časopis, ovšem nemůže být kritériem pro hodnocení jedné konkrétní práce v tom časopise publikované. Nedávno jsem se dočetl, že 95 % vědeckých publikací není nikdy citováno – na IF se tedy průměrně podílí zhruba 5 % článků (samozřejmě v citovanějších oborech a v lepších časopisech více). IF rozhodně nevyjadřuje „obtížnost publikování“ v daném časopise (jak je uvedeno v článku doc. Hobzy), ale průměrnou míru ohlasu informací publikovaných v tomto časopise v následujících dvou letech (což závisí nejen na kvalitě práce, ale i na sledovanosti a dostupnosti časopisu a ve značné míře i na „módnosti“ dané tematiky). IF samozřejmě v průměru s kvalitou prací koreluje, ale určitě ne přímo úměrně a už vůbec se nedá aplikovat na hodnocení malého vzorku prací. (Asi by nikoho nenapadlo např. vyvozovat z faktu, že Češi vypijí v průměru na jednoho obyvatele nejvíce piva na světě, závěr, že konkrétní pan Novák musí být nutně ochmelka – ale autoři obou článků prosazují stejně nesmyslný princip, totiž aplikaci průměrných hodnot na konkrétní případ!) Jedna konkrétní práce v J. Am. Chem. Soc. totiž může být výrazně méně významná i méně citovaná než jiná konkrétní práce např. v Collect. Czech. Chem. Commun (není výjimkou, že i v tomto časopise jsou práce se stovkami citačních ohlasů), i když v průměru je to samozřejmě naopak (pozn. red.: IF časopisu v roce 1998 byl 0,546). Měřítkem „obtížnosti publikování“ v daném časopise by mohl být spíše jeho „rejection rate“ neboli podíl zamítnutých prací. Hodnoty IF také u některých časopisů značně kolísají a mají velké zpoždění (hodnotí kvalitu před 2–3 lety). Co by přinesla plošná aplikace IF (např. podle vzorce navrženého doc. Hobzou v citovaném článku) pro hodnoceni vědeckých pracovníků? Především by to nutně vedlo k tomu, že by se autoři museli rozhodovat, ve kterém časopise budou publikovat, pouze na základě IF a nikoli na základě vhodnosti tematiky pro daný časopis. Nemohli by si dovolit např. publikovat v nových časopisech (které mají samozřejmě po první 2–3 roky IF = 0), v národních i mezinárodních časopisech vydávaných v ČR (které by zanikly nebo se změnily v „odpadkové koše“ na práce, které by se v jiných časopisech neuplatnily) ale často ani ve specializovaných časopisech, které obvykle mají mnohem nižší IF než časopisy obecnější. Vždy počátkem roku by autoři „číhali“ na zveřejnění nových hodnot IF a i na základě drobných rozdílů by se rozhodovali, do kterého časopisu článek pošlou. Rovněž by to zřejmě vedlo k fragmentaci výsledků do množství krátkých prací, popř. i k duplicitnímu publikování – aby se „kvantitou dohnala kvalita“. Je toto opravdu stav, kterého chceme dosáhnout? […]
Michal Hocek, Vesmír 79, 344, 2000/6
H. Turčičová: Pohádka o Sněhurce a sedmi vědeckých pracovnících (část 1)
Bylo nebylo sedm vědeckých pracovníků: Dřímal, Kejchal, Profous, Rejpal, Stydlín, Šmudla a Štístko. Žili spolu se Sněhurkou v lesní chýši a každé ráno odcházeli do svých lesních a podzemních laboratoří pracovat na vědeckých problémech. Sněhurka zatím v chýši vařila, prala a vůbec se starala o domácnost. Večer se vědečtí pracovníci navraceli domů a těšili se na večeři, kterou jim Sněhurka připravila. Tak to šlo tři sta let a vypadalo to na dalších tři sta, když tu se jednoho večera zavedený systém zčistajasna povážlivě narušil.
Sněhurka ten večer servírovala krupičnou kaši hustě sypanou cukrem a perníkem a hojně polévanou rozpuštěným máslem. Všichni si pochutnávali a tváře zachmuřené vzdorujícími vědeckými problémy se postupně rozjasňovaly. Jen Rejpalova se nerozjasnila. Po večeři, když všichni vědečtí pracovníci odešli, aby si před spánkem ještě prolistovali došlé odborné časopisy, se Rejpal posadil vedle Sněhurky a povídá:
„Ty, Sněhurko, ty tu kaši nerozděluješ spravedlivě.“
„Jak to,“ vykulila na něj Sněhurka oči, „jak to, že ji nerozděluju spravedlivě?“
„Protože ty dáváš každému stejně,“ nespokojeným hlasem pokračoval Rejpal. „Vůbec nehledíš na impakt faktory a na citační index.“
„Cože,“ vydechla Sněhurka, „na co že nehledím?“
„Na impakt faktor a citační index,“ s gustem opakoval Rejpal.
„Impakt faktor charakterizuje vědeckou prestiž časopisu, ve kterém vědecký pracovník opublikuje svůj článek. Tak například,“ a Rejpal si potěšeně mlaskl, „mezinárodní časopis Nature má impakt faktor 22 a naproti tomu Czech. J. Phys. B má jen 0,3. Takže je jasné, že vědecký pracovník, kterému otisknou jeden článek v Nature, je přinejmenším sedmkrát lepší než ten, komu otisknou deset článků v Czech. J. Phys. B. Je ti to, doufám, také jasné?“ výhružně se otázal Rejpal Sněhurky. Ta váhavě přikývla.
„A citační index udává, radostně pokračoval Rejpal, „kolikrát ocitovali jiní autoři publikované práce daného vědeckého pracovníka. Ten, koho jiní autoři hodně citují, je jasně mnohem užitečnější a kvalitnější vědecký pracovník než ten, který má citací málo.“
Rejpal se krátce odmlčel a dodal: „A podle toho budeš tu kaši rozdělovat.“
Sněhurka zaraženě mlčela. Něco se jí na tom Rejpalově vysvětlování nezdálo. Po chvíli se pomalu zeptala:
„A komu bych tedy měla dát té kaše nejvíc? Kdo má vlastně u nás ty faktory a indexy nejvyšší?“
„Já,“ stručně odvětil Rejpal.
„Aha,“ pravila na to Sněhurka a zase se odmlčela. Chvíli bylo ticho a pak se Sněhurka zase ozvala:
„Ty, Rejpálečku, mně se to moc nezdá. Vezmi si třeba Prófu. Každý si ho váží a chodí k němu na rady, ale publikací moc mít nebude. On na to nedbá.“
„Tak to má smůlu,“ suše odvětil Rejpal. „Od teďka se kaše bude rozdělovat podle impakt faktorů a počtu citací,“ opakoval tvrdohlavě.
„A vědí to vůbec všichni a souhlasí s tím, co navrhuješ?“ upřela Sněhurka své krásné, teď trochu posmutnělé oči na Rejpala.
„To je mi jedno,“ vybafl na to Rejpal. „Tenhle návrh je jediný správný a basta!“
H. Turčičová: Pohádka o Sněhurce a sedmi vědeckých pracovnících (část 2)
„Nebo si vezmi Kejchala,“ nedala se Sněhurka. „Zlá Královna mu před časem sebrala jeho sneezingovou aparaturu a on teď staví novou. Ten teď nemá ani publikace s malým impakt faktorem, natož s velkým. A pak Stydlín, hájila Sněhurka neohroženě dál zájmy nepřítomných příslušníků své domácnosti. Každý o něm ví, že se ostýchá publikovat věci, které jiní opublikují v obměně třeba třikrát. A přece ho všichni vyhledávají jako specialistu na identifikaci rejdů Zlé Královny.“
„To je jejich chyba,“ už zuřil Rejpal. „Když jsou jednou impakt faktory a citační index zavedeny, tak se podle nich budeme řídit,“ a bouchl pěstí do stolu. Ta Sněhurčina umíněnost mu šla pěkně na nervy. Měl to krásně promyšleno a nemínil se vzdát. Rozhodně musí takového Štístka vědecky znemožnit. S ním se o kaši dělit nebude. Měl bezpečně zjištěno, že s faktory a citacemi je na tom Štístko bledě. Proč tomu tak je, s tím se nehodlal zdržovat. Sám na tom byl dobře, protože už po staletí spolupracoval se Šmudlou na problému závislosti rychlosti růstu vousů na podmořské hloubce. Byli oba pracovití, pilně publikovali a vzájemně se citovali. Navíc se mu někdy před sto lety podařilo vymáčknout ze Sněhurky finance na zakoupení unikátního drakometru, kterým lze dálkově měřit parametry plamenů šlehajících z dračích hlav, spolu s udáním tuhosti dračích krků. Každý udatný mladík, který tato data využil, musel Rejpalovy publikace citovat. To všechno se teď musí zhodnotit.
„Nebo si vezmi takového Dřímala,“ slyšel zase Sněhurčin protivný hlas. „Ten už nejmíň sto let pracuje na antisleepingových bonbónech. Výsledky má prý pozoruhodné, ale v současnosti zajímají jeho bonbóny snad jen Šípkovou Růženku. Tak kdo ho může citovat?“
Teď už toho měl Rejpal právě dost. Došel k závěru, že Sněhurka je stará struktura, která se odmítá podřídit obecně známým pravidlům hodnocení kvality vědecké práce. Usoudil, že pro dnešek toho nechá a napříště si promyslí strategii, kterak Štístka odrovnat. To stejné množství kaše, které oba dostávají, to mu leží v žaludku. Sebral se a odešel do své komůrky, kde mu na stěně viselo informační zrcadlo.
„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě nejcitovanější?“ Po obdržení známé odpovědi se trochu uklidnil a šel si lehnout.
Sněhurka, když Rejpal nasupeně odešel, ještě dlouho seděla a rozmýšlela. Uvažovala nad tím, zda by chtěl Rejpal rozdělovat kaši podle faktorů a indexů, kdyby je teď neměl nejvyšší. Měla o tom pochybnosti. A taky měla pochybnosti, jestli se na ten nový systém rozdělování kaše, jak jí ho Rejpal vyložil, může spolehnout jako na jediný správný. Hlavu z toho měla jako úl, a tak si řekla, že půjde taky spát. Na posteli si ještě vzpomněla, že chtěla Profouse požádat, zda by vymyslel tajný naváděcí systém pro Prince, až pojede kolem, aby do jejich chýše bezpečně trefil. Byla si jistá, že Prófa to dokáže. Ale co dělat, když nemá ty indexy a faktory? - Neměla by proto radši požádat Rejpala? Jenže, a Sněhurka si povzdechla, existuje oprávněná obava, jak zná Rejpala, že jeho naváděcí systém by mohl Prince docela dobře přivést i ke Zlé Královně, místo do jejich chýše. Nakonec usnula, ale bylo to moc špatné spaní.
RNDr. Hana Turčičová, Csc., Vesmír 74, 230, 1995/4 (autorka pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR)
11:13 Otyepka už je ředitel RCPTM? Na webu rcptm je uveden jako zastupující a vedle je na fotce Zbořil. To je jak pomocný učitel Václav Poustka :)
"Náčelníku, já myslím, že tady na severu se nemusíme oslovovat plnými tituly. Stačí, když mi budeš říkat učitel."
re 10,12
jenze prave Predseda AV neni volen ale jmenovan prezidentem na navrh Snemu AV (Snem AV voli kandidata, ktery je potom navrzen prezidentovi ke jmenovani) - takze to zakonu vyhovuje. Ostatni cleny AR Snem AV voli, takze na ne se vztahuje to omezeni.
Pro V. Hořejší ke studiu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Scientometrie
Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).[9] Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.[10]
Zde onen článek:
https://link.springer.com/article/10.1007/s11192-007-2036-x
V Hořejší:
"Ano, podle iniciativy DORA se nema hledet na IF, ale at to budete hodnotit jak budete chtit, celkem dobra korelace (uvnitr oboru!) s IF tam bude."
Prosím uveďte citaci studie, která Vaše tvrzení dokládá. Pokud citaci nemáte, je to pouze Váš subjektivní (a tedy potenciálně mylný) úsudek.
Bylo by fajn - když tu debatujeme jako vědci - užívat metody vědecké diskuse a nikoliv náboženských rozprav. Tedy předpokládám, že nepracujete na teologické fakultě...
11.13:
..."Existující centra již nyní patří k předním akademickým pracovištím v ČR a jejich integrací by měl vzniknout ústav skutečně evropských rozměrů s ambicí stát se olomouckou protiváhou obdobných institucí jak v České republice,"
Přesněji: "Existující centra již nyní patří podle virtuálních scientometrických ukazatelů k předním akademickým pracovištím v ČR... (tj. realita může být jiná, viz zpochybnění scientometrických hodnocení v řadě studií, některé jsou v této diskusi citovány)
..."Podmiňovat vznik ústavu vyřešením možných etických kauz považujeme za kontraproduktivní, takový krok by dlouhodobě konzervoval stávající stav a bránil dalšímu rozvoji univerzity jako celku."...
Jinak řečeno: Rozvoj Univerzity případně zajistí i ústav, na kterém se bude podvádět, protože na zjištění zda významný tým nového ústavu podvádí nebo ne, není třeba čekat.
13:31 (a dalsi):
Vezmu-li casopisy z oboru mne blizkych (imunologie, biochemie, molekularni biologie...) a srovnam nasledujici skupiny casopisu:
A: IF<1,
B: IF 1-3,
C: IF 3-5,
D: IF 5-10,
E: IF >10
pak v podstate nenajdu pripady, kdy by si vedecka komunita:
vazila (meritko "kvality") vice nejakeho casopisu skupiny A nez ze skupin B-E
vazila vice nejakeho casopisu skupiny B nez ze skupin C-E
a jen velmi malo pripadu, kdy by si vedecka komunita vazila vice nejakeho casopisu skupiny C nez ze skupin D-E
u mnoha casopisu ze skupiny E je jejich prestiz podle meho nazoru umele precenovana.
Budu vdecen za priklady, ktere by me vyse uvedena tvrzeni popirala (napr. nejake kvalitni zurnaly s velmi nizkym IF).
ZDURAZNUJI, ze mluvim o vyse uvedenych oborech; podobne je to ale urcite i treba v chemii a fyzice, ale VELMI odlisne v matematice a dalsich oborech.
Zduraznuji, ze jsem vzdy zastaval nazor, ze by se nemely precenovat rozdily hodnot IF u tech vseobecne "kvalitnich" casopisu (v tech "mych" oborech rekneme C - E).
Prave tak by se nemely precenovat rozdily v citovanosti u "solidnich" badatelu (napr. u takovych padesatniku v "mych" oborech s poctem citaci nad cca 2000; nemyslim, ze ti, kteri maji treba 10.000 by meli byt automaticky povazovani za "lepsi" nez ti s 2000).
To, ze se pred cca 15 lety tady zacala brat v uvahu "kvalita" ("prestiz") casopisu ("merena" priblizne hodnotou IF), ve kterych se publikuje, povazuji za velmi spravne; predtim se totiz za miru produktivity povazoval celkovy pocet publikaci (bez ohledu na "kvalitu" - tedy Nature jako Folia Biologica, apod.).
Bohuzel se to zase s tim kafemlejnkem prehnalo; myslim, ze kafemlejnek, resp, scientometricke indikatory, jsou dobry sluha a zly pan - je nutno k nim pristupovat jako k uzitecnym, ale nikoli absolutizovatelnym podkladum.
Tvrdim, ze dokonce i ten primitivne pouzivany kafemlejnek je lepsi nez to nekdejsi pocitani poctun publikaci "kus jako kus".
Ad V. Hořejší (13.59):
Myslím, že nemá cenu se zabývat Vašimi tvrzeními, které nemůžete nijak doložit konkrétními studiemi. To vše je založeno pouze na Vaší VÍŘE, že to tak je.
Možná kdybychom tu skákali kolem ohně a Vy jste byl šaman, tak by to mělo relevanci. Ve vědě nikoliv.
Byly zde totiž uvedeny odkazy na konkrétní studie, které nejsou s Vašimi subjektivními dojmy v souladu, ale spíše naopak. Prostudoval jste si je vůbec než jste tu napsal ty své dojmy?
Například doložte citací konkrétní studie, která potvrzuje tento Váš čistě subjektivní dojem:
"To, ze se pred cca 15 lety tady zacala brat v uvahu "kvalita" ("prestiz") casopisu ("merena" priblizne hodnotou IF), ve kterych se publikuje, povazuji za velmi spravne;"
Proč je to správné?, doložte to citací studie, ke je to prokázáno. Dokud tak neučiníte, nemají Vaše tvrzení žádnou relevanci. Jsme přece vědci a ne šarlatáni.
A kdo teda vlastně může za ten kafemlejnek:
Musím přiznat, že vznik tohoto “kafemlejnkového” systému mám do značné míry na svědomí (a mnozí mi to dodnes předhazují). V letech 2003-2005 jsem totiž byl předsedou jedné ze tří poradních komisí při Radě pro výzkum a vývoj:
https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/vaclav-horejsi/kafemlejnek-dobry-sluha-a-zly-pan
15:57:
Ano, to je pravda - nijak se za to nestydim; jak rikam - konecne se zacalo hodnotit jinak nez podle poctu publikaci (kus jako kus).
Na "kafemlýnek" se postupně (aspoň v mém oboru) většina už "adaptovala", asi tak jako to předpovídá Liessmann v Teorii nevzdělanosti (volně citován): "Když se požadují nějaká kritéria, lidé je naplní."
Představa, že vědeckou práci jde "objektivně měřit" je dost naivní. Možná by bylo lepší hodnotit ji "zahraničními audity" a vůbec konkrétními hodnotiteli, kteří by pak měli za hodnocení odpovědnost.
Nevznikalo by aspoň zdání objektivity a tím i "virtuálně scientometricky" výkonné ústavy jako jsou možná ty, které chtějí založit olomouckou CATRIN.
Pravdu má D. Štys, že místo neustálého vzájemného citování se by bylo podstatně lepší dělat kontrolní experimenty. Proč by vědci nemohli být bonifikovni za to, že ty kontrolní experimenty dělají a za to, že zveřejní raw data místo za to, že se furt navzájem citují, ale nikdo nepozná zda je za tím opravdu "reálný" vědecký výsledek a ne jen nakouzlené scientometrické PR.
Ad Václav Hořejší
Ty pořád opakuješ své mantry a ignoruješ fakta založená na pozorování. Publikování v populárních/vysoceimpaktovaných/vlivných časopisech se řídí převážně předchozí spolupublikací s člověkem, který v nich již publikoval The chaperone effect in scientific publishing https://www.pnas.org/content/115/50/12603 . Tento efekt nemá s kvalitou článku nic společného, navíc se prohlubuje. Objevnosti výsledků je tento efekt samozřejmě na škodu.
"This is particularly evident in top multidisciplinary journals, where a scientist is unlikely to appear as senior author if he or she has not previously published within the same journal."
Alespoň si ten článek přečti a diskutuj ho. Je to, pokud vím, první článek který se snaží alespoň najít korelace mezi citovaností a nejakým jiným faktorem. V tomto článku je ten efekt něžně pojmenován "experience", jiný by ho nazval třeba gerontokracie.
Dalibor Štys
Ad Byl to podvod - jinak by se akademii prece podarilo vymyslet perpetum mobile:
2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> 2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> .....
Přesně tak. Díky.
Dalibor Štys
Ad Anonymní 8:43
Členové AR by neměli sami administrovat. Měli by tam být, aby dohlédli na úředníky, aby pracovali ve prospěch vědců. Předseda AV by mel být momentálně nej(lepší)slavnější český vědec, s jasnými mezinárodními úspěchy, který dokáže obhájit pozici celé české vědy před veřejností i politiky. Takový člověk by také chtěl a třeba i dokázal změnit AV na MPG/Helmholz Gemeinschaft.
Ztím máme SSČ AVČR vvi, které není ani schopno pomáhat s organizacemi konferencí jako je FQMT kam se sjíždějí Nobelisté z celého světa.
Dalibor Štys
Upzorňuji ještě na dvě analytické práce na téma současná praxe publikování https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1205/1205.4251.pdf a https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1205/1205.1055.pdf
Je jich ve skutečnosti řada.
Dalibor Štys
Ad Byl to podvod - jinak by se akademii prece podarilo vymyslet perpetum mobile:
2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> 2 obdobi radovy clen -> 2 obdobi predseda -> .....
to by nefungovalo - po obdobi, kdy byl nekdo predseda AV (a tudiz z titulu funkce clen AR) by uz nemohl byt zvolen jako radovy clen AR. Obracene to jde, protoze neni formalne volen, ale jmenovan prezidentem - takze to zakonu neodporuje
Předchozí námitce sice nerozumím, ale i akademické perpetum mobile druhého druhu:
1 obdobi radovy clen -> 1 obdobi predseda -> 1 obdobi radovy clen -> 1 obdobi predseda -> ...
ukazuje absurdnost toho umeleho vykladu stejně dobře. Role prezidenta je čistě technická - předáva nějaký papír někomu, kdo byl zvolen. Ale protože není po ruce nic jiného, tak se to používá podobně jako ochrana osobních údajů spekter.
Role prezidenta sice de fakto je technicka, ale prezident JMENUJE predsedu AV, takze je to funkce jmenovana a nikoli volena. Tomu zakonu to opravdu neodporuje.
Ale odporuje, základ je přece v tom maximálně dvě období. Tečka. Ten pokroucený výklad vznikl až ve chvíli, když tam někteří šíbři potřebovali poslušnou Illnerovou a ne samostatného Jungwirtha. Ono to trochu připomíná instalaci profesorů. Ti jsou taky de facto voleni, dokonce naněkolikrát. A nakonec praxe sama ukázala, že je jedno, kdo jim ten papír předá - prezident, ministr, ba i rektor by v nouzi stačil.
Nikdo, kdo nebyl předtím zvolen, nemůže být předsedou nebo profesorem, proto předání papíru je technický akt. Samozřejmě, kdyby prezident řekl, já Illnerové papír nepředám, už tam byla dvě období a já zákon porušovat nehodlám, tak by předsedkyní nebyla.
presna formulace v zakone je:
(3) Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.
Clen rady je volen, ale predseda je jmenovan, takze se to na nej nevztahuje.
A co kdyby prezident sáhl do klobouku, vytáhl Ovčáčka, a pravil: Předsedou akademie jmenuji Ovčáčka, neb je to můj dobrý kamarád. Udělat to nemůže, neb i ten Ovčáček by musel být předem zvolen. Z toho důvodu je předání papíru technický krok, bez předchozí volby nemožný.
Podobně existuje třeba čestný předseda, ale zákon ten pojem nezná - to by potom taky moh existovat třeba čestný ministr. Je to provoz jako na UP, regule se dodržují, jen když se to hodí. Když se to nehodí, tak se ignorují.
Prezident jmenuje predsedu AV na navrh Snemu AV - takze Ovcacka by asi jmenovat nemohl. Snem voli kandidata, ktereho navrhne prezidentovi ke jmenovani. Nevoli tedy predsedu primo jako clena AR.
Tahhle nejasne a blbe je napsana vetsina zakonu, z cehoz vyplyva znacna cast bordelu v teto zemi....
Kdyz media po volbe Illnerky rozkryla problem, ze volba byla proti zneni zakona, tak akademie mohla udelat jeden zasadovy krok. Nevymyslet ucelove zbastlene blablabla, nybrz se obratit na soud a dovest to az k Ustavnimu soudu. Ten by nejspis rekl, co ze vlastne bylo zamerem zakonodarce (prece - aby se tam nikdo nevyskytoval dele nez 8 let, i tak jak to moc, mely by to byt jen 4 roky - jako protikorupcni opatreni), a vratil by to s timto doporucenim parlamentu pro vytvoreni jednoznacne formulace. A prave proto se radsi vytvorilo to blablabla.
Hořejší přesně vystihl problém v porovnávání. Prostě musí jít o jednoduchý a rychlý nástroj, aby to byrokracie pochopila a nechtěla další posudky. Proto IF a Hindexy jsou proto vhodné.
Se správnosti takového přepočítávání to nemá co dělat. V biomateriálech se běžně modifikují dokola (ale o vždy o trochu jinak) stávající materiály, to se odměří, udělá toxicita, časáky mají vysoké IF a lidé H indexy ale my všichni víme, že je to zcela zbytečné, protože podobných prací jsou stovky, ne-li tisíce a prostě o ty nejlépe vypadající materiály v podmínkách EU nebo Asie se neuplatní. Je to věda pro vědu a ani sami autoři nechtějí do komerce ani vlastní korunu, chtějí jen čerpat dotace.
Takže je to zdotováno transparentně, nejlépe jak to jde pro byrokracii, ale je to k ničemu a každý, kdo by se tomu postavil a chtěl se chovat jinak, např. by dělal na stále jedné věci a tu pak chtěl opravdu realizovat, z toho systému vypadne.
Hallo allerseits, ich habe Kommentare von Personen gesehen, die bereits einen Kredit von (Nelson Wealth Loan Company) erhalten haben, und dann habe ich mich entschlossen, nach ihren Empfehlungen zu fragen, die ich auf meinem persönlichen Bankkonto für insgesamt 20.000 € bestätigt habe. Ich habe vor Stunden angefragt. Dies sind wirklich großartige Neuigkeiten und raten jedem, der ein echtes Darlehen benötigt, um sich per E-Mail zu bewerben (nelsonwealthfinacialloanservic@gmail.com). Ich bin froh, dass ich den Kredit bekommen kann, den ich beantragt habe. Bitte teile deine Hilfe mit Freunden.
Celkem je zajímavé, proč se nepíše o tom, zda Koronavirus neutekl Číně z laborky, když v tom podivném městě laborka na podobné věci byla. Kdyby to bylo rusko ...
Výsledky ankety o dění:
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/vysledky-ankety-o-deni-na-up-questionnaire-results-vysledky-ankety-z-22-2-2020-1-3-2020/
Zbořilizace-2 je ještě dubuioznější, než jsme se obávali:
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/manipulace-dat-nebo-nespravna-interpretace/
A co teprve zbořilizace-3 až cca zbořilizace-11?
Supermagnetizmus zbořilovců vypadá důvěryhodně asi jako Schonovy molekulové tranzistory, a z těch byla pěkná ostuda.
Hmmm, to je poprava...
Ještě má někdo pocit, že časopisecká peer review má něco společného s důvěryhodností článků?
Kolik času, peněz a duševní energie byhcom si ušetřili, kdyby jim na to paní doktorka Kalbáčová dva dny do roka "svítila".....
Dalibor Štys
No tak v tom slavném článku z Nejčru není pravda asi vůbec nic. Jsem zvědavý, jak se s tím časopis vypořádá, chtěl bych vidět ty recenzenty s jistě vysokým H-indexem, přes které to prošlo. Ale není divu, svého času se na VR pan česká hlava Hobza chlubil, že mu stačí se podívat na jména autorů, a už ví, jaký ten článek bude. Takže pokud se dostanete do horních pater mafie, projde vám všechno, je mi z toho šoufl.
Klid. Prof. Zbořil sestaví skupinu, která bude pracovat na metodách, jak dokázat, že je vše v pořádku. Katrin prostě nezastavíte i kdybyste se rozkrájeli.
Ono je možná lepší, když budou šíbři jako Zbořil, Hobza, Otyepka, Travex a pod. izolováni v Podvodníkově...
Se obávám, že rektor UPOLu doufá v pročištění atmosféry na univerzitě formou působení koronaviru.
Ale třeba už Otyepka má nějaký nanolék, co zabije úplně všechno.
D. Štys správně říká, že citovanost je úměrná popularitě. O jednu vrstvu níž se dá říct, že je úměrná marketingové masáži. Nejrůznější prázdné, resp. podvodné bubliny, co později prskly, začínaly správně zvoleným úderným sloganem. Schön hovořil o molekulárních transistorech. Kdyby jen řekl, že studuje jevy na povrchu hliníku, tak by byl jeden z řady. Ve chvíli, kdy začal používat magické slovní spojení molekulární transistory, tak si zajistil ohlasy zadarmo. Mnoho z těch, co dosud studovali povrchy hliníku, se začalo odkazovat na Schöna, že taky dělaj ty průlomové molekulární transistory - na takové chytlavé heslo jim totiž nekompetentní úředníci přihrávali granty, které by jim nikdy na obyčejné povrchy hliníku nepřiklepli. Věda se chybami vědců už někdy v minulém století stala marketingovým kolbištěm a tržištěm.
5. března 2020 9:08 naprostý souhlas. Z anorganiky a organiky se stalo užitné umění :-) chemičtí roboti jsou podobná fikce.
Díky té autorce za https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/manipulace-dat-nebo-nespravna-interpretace/
Podobné názory jsou na fyzikálním ústavu už tři měsíce úplně běžné, ale přesto se nikdo z AV neozval !!!!! Zažímalová by měla okamžitě odstoupit.
Zažímalka je bezradná loutka - ta dělá, co si přejí její loutkovodiči. V tomto případě Havlas, který absolutně nemůže podpořit pád Zbořila, neb by to otřáslo pozicí Hobzy a odkrylo pomery na ÚOCHaBu, které význačné vytvářel právě Havlas, takže by to otřáslo i pozicí Havlase.
Ad D. Štys 4. března 21:21
Zrovna mi přistálo v mailech toto:
Online seminář "How to write and publish your papers in high impact journals" proběhne již v úterý 10. března 2020, a to hned dvakrát – od 11:00 nebo 15:00 hodin.
Jinými slovy seminář "Jaký použít obal aby se líp prodalo zboží",
Z publikování se stal obchod, s vědou to má už málo společného.
Ad 10:17:
Nemusime to videt tak pesimisticky - vsichni vime, ze i velmi dobrev vysledky se nemusi podarit publikovat v hodne prestiznich casopisech proste proto, ze rukopisy maji nejake formalni nedostatky, jsou neobratne napsane, spatna anglictina, atd. Pokud se skoleni tyka takovych veci, tak je to podle me OK.
Proc by Zazimalova mela okamzite odstoupit, protoze na UPOL maji podvodniky ? Zadna z tech praci se netyka AV a vedlejsi uvazek Zborila na UOCHB (davno po publikovani tech podezrelych praci) nedava vedeni AV zadny duvod jakkoli zasahovat. Zborila si budete muset vyresit na UPOL.
hleďme, co se objevilo na UP Reflexi:
Vážení kolegové, dovoluji si Vás upozornit na novou petici na podporu Memoranda emeritních rektorů, kterou je možno podepsat na stránkách www.memorandumUP.cz
A Václav Hořejší
Pak se seminář měl jmenovat "Jak správně psát vědecké texty."
Ve skutečnosti se ale nejspíš jedná o klamavou reklamu, protože žádné formální úpravy vám gardedámu neseženou. I když možná že se pletu. Možná, že podstatou semináře bude hlavně téma "Jak se dostat do přízně staršího vědeckého pracovníka z instituce s prestižní adresou?"
No já hledám spíš způsob jak postavit takového vědeckého pracovníka před nezvratná fakta která ho naštvou.
Dalibor Štys
Gardedama je snazsi, ale nikoli jedina cesta, jak se dostat do prestiznich casopisu. Tohle cili na ty, co to chteji zvladnout sami za sebe...
A tyto semináře vedou MBA, co se do vědy přesouvají ze showbusinessu nebo sportu. A zdůrazní název a keywords. Musí tam dost být ty chytlavý superslova. Třeba Zbořil zabodoval se superslovem supermagnet. Kdyby napsal, že se obírá agregáty železa, tak v Nature by neprošel ani přes marketingového aditora. Ovšem když obmyslně použil supermagnet, tak marketingový editor pochvalně zahýkal a pustil to do odborné recenze. A tak v Nature vyšel članek, který by v Českém časopise pro fyziku byl po zásluze odmítnut pro odbornou nezpůsobilost. Ovšem technologii superslov se Zbořil učil od Hobzy. Hobza s Havlasem vymysleli superslovo superanomální vodíková vazba, a mělo to úspěch jako třeba ty Schonovy molekulové tranzistory - stejným mechanismem, neb za zdánlivou novost úřednící přihrávají fondy. Před tím Hobza se Zahradníkem rozejeli supervýbušinu Krakatén, ale ta bublina tehdy rychle splaskla, protože to byl takový nesmysl, že to jeden Nobelista nominoval na satirickou cenu Ignáce Nobela. Předtím zase měli superslovo entropicky řízené reakce, opět nesmysl, ale nějakou dobu to psalo. Holt, kdo umí umí, dostává granty, a když bublina prskne, tak se prostě nafoukne jiná. Akorát Bezouškovi to nevyšlo.
pane Slanino - jdete uz k sipku i s krakatenem
Pamatujete na novináře Koutníka , tady je o něm pěkný článek .
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/milionar-developer-a-redaktor-aneb-spindlerovska-bramboracka-40315622
Zazimalova musí krejt Hobzu i Zbořila jako zaměstnance UOCHB, protože by po jeho odhalení, Hořejšímu neseděla celebreace citačních indexů !
5. března 2020 10:33 ad Hořejší : to jsou fakt knížecí rady :-) jak jste k tomu zjištění, že je problém v AJ a řádkování, došel ?
I ten pruzkum verejneho mineni:
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/vysledky-ankety-o-deni-na-up-questionnaire-results-vysledky-ankety-z-22-2-2020-1-3-2020/
dodal dost data o nasi nejvice havlovske univerzite:
• 85% respondentu deni okolo VSU povazuje za celouniverzitnı zalezitost,
jen 8% za vec nekolika fakult, dalsı za zalezitost cele CR ci ceske vedy.
• 84% je nespokojeno se zpusobem resenı vzniku VSU, spokojeno je jen 11%.
• 45% respondentu by vahalo projevit verejne a neanonymne svuj nazor,
48% by nevahalo, zbytek dle tematu.
• 77% respondentu se domniva, ze nektere eticke kauzy je potreba vyresit pred
vznikem VSU, 16% naopak.
• Soucasne eticke kauzy nepoklada za dobre resene 89% respondentu.
......
Ad: Gardedama je snazsi, ale nikoli jedina cesta, jak se dostat do prestiznich casopisu.
To je ovšem tvrzení v rozporu s pozorováním. https://www.pnas.org/content/115/50/12603 Z vlastní zkušenosti (TRAC, Ultramicroscopy apod.) dostanete to tam, ale nikdo vás nečte a necituje. Citují vás když jste tam s gardedámou. A to i kdyby to byla sebevětší ujetost.
Dalibor Štys
Zazimalova nikoho nekreje - pouze se ji to netyka
11:32...ne ne, jen ať se to ví. Že ještě není napravena křivda, která byla panu prof. Slaninovi učiněna, je bezesporu špatně.
Ty Proc. Natl. Acad. Sci. USA jsou dost zrcadlo stavu. Taky to nikdo nerozporuje:
Experience plays a critical role in crafting high-impact scientific work. This is particularly evident in top multidisciplinary journals, where a scientist is unlikely to appear as senior author if he or she has not previously published within the same journal. Here, we develop a quantitative understanding of author order by quantifying this “chaperone effect,” capturing how scientists transition into senior status within a particular publication venue.
Tak Zažímalka taky je m.j. externí členka vědecké rady UPOLU. Ale hlavně v tom jedou zaměstnanci její akademie.
komunistickemu kadrovaku soudruhu Slaninovi, ktery za bolsevika dusil Zahradnika, zadna krivda spachana nebyla - dostal co si zaslouzil
No já nevím, podle dostupných informací naopak dusil Zahradník Slaninu, a to ještě před revolucí.
Jde o mýtus, na který prof. Slanina krátce odpověděl takto:
V. Hořejšího jsem v životě nikdy neviděl, mj. proto, že na daném ústavě nikdy nepracoval. Vedoucím oddělení jsem byl od r. 1987 a již před létem 1988 došlo k řečenému denunciačnímu aktu ze strany čestného předsedy akademie. Nikdy jsem se 'dušení' kohokoliv nevěnoval, prostě jsem vědecky pracoval. A samozřejmě, že samotný denuciační akt byl a je mimo diskuzi, na tom účelové mlžení kohokoliv nic nemění.
https://blisty.cz/art/89989-bez-ohledu-na-sklenikovy-jev-soucasny-cesky-akademicky-system-dezinformace-nevylucuje.html
https://blisty.cz/art/90018-zdenek-slanina-nerika-pravdu-o-situaci-v-ustavech-akademie-ved.html
re 12,15 - ano, jako clenka VR UPOL muze na schuzi neco rict, ale jinak se ji to netyka. AV neni "jeji" - ani kdyby bylo prokazano nejakemu zamestnanci AV (jako ze neni), ze udelal nejaky podvod jako zamestnanec AV, tak predseda AV ho nemuze vyhodit - to je pouze v pravomoci vedeni konkretniho ustavu. Zboril ma ty skraloupy z dob, kdy jeste zadny uvazek na AV nemel, takze ho nelze postihovat za neco, co (udajne) udelal na jinem pracovisti - kdyby byl za to vyhozen, tak to da k soudu a vyhraje i nahradu mzdy. Hobza krome ucasti v komisi Gregora (kde existuje jiste podezreni - ale nikoli dukaz - ze mohla byt zmanipulovana) v zadne kauze nejede. Takze opravdu jedina instituce, ktera muze neco udelat, je UPOL. Pokud by Zborila jednoznacne usvedcil a na zaklade toho vyhodil UPOL, tak ve vede skonci. Z venku to nikdo nemuze vyresit.
Slanina je grafoman, ktery po desetileti zahlcuje ruzne servery svymi vymysly a svoji verzi historie. Ja ho v te dobe nepamatuju, ale o jeho kadrovactvi se shoduji ruzne prameny i od lidi z Heyraku (soucasnych i minulych), kteri se vzajemne nenavidi (ale na roli Slaniny se shodnou). I od byvalych komunistu jsem slysel, ze uz jako svazaka se ho bali i komunisti, jak byl uvedomely a nebezpecny. Dostal, co si zaslouzil a ted ze sebe dela disidenta.
jinak ten denunciacni akt v 1988 - tehdy jako umedomely bolsevicky vedouci dusil cele oddeleni - kdyz pak jeho podrizeni objevili ty dopisy, tak je proti nemu holt vyuzili, aby se ho zbavili - jeho vlastnimi zbranemi
To udani korespondence s emigrantem je jednoznacne popsano v tech pametech Rimana, takze v tom pochybnost neexistuje, specielne ne na Heyrovskeho ustavu. A to opraveni chybne koncepce, co mu predchazelo, pak vyslo i v Journal of Chemical Education.
Pokud pominene Zahradníka, tak na Heyrovského ústavu nikdo proti němu nic neměl. Jinak ta kauza je lépe popsána na linku, co je v těch B. listech:
https://blisty.cz/art/89155-nepruhledna-akademicka-vez-ze-slonoviny-da-se-aspon-tam-verit-predvolebnim-slibum.html
Spíš to připomíná odsunutí Gregora z UPOLu. Ten se taky nehodil, neb opravoval.
To udani nikdo nezpochybnuje - myslim, ze ani Zahradnik ne. Slanina byl kovany soudruh, ktery sikanoval cely ustav - kdyz proti nemu pak sikanovani podrizeni nasli ty dopisy, tak je pouzili, aby se hajzlika elegantne zbavili a vsichni si oddychli.
ten krakaten byla nepodstatna blbina - to nikoho netankovalo
Rektor prý podepsal chartu s Drahošem Chata 2020 , která by měla spojit otevřené a myslící lidí se zájmem o boj za lidská práva proti korupci, proti developerům a proto fake news. Název odvodila z místa sepsání a bbje. Zažímalka prý svůj podpis pečlivě zvažuje.
Přečtěte si etický kodex AV, tam se o žádném časovém omezení nepíše, viz. Postup při řešení případů porušování zásad správného chování ve vědecko--výzkumné práci
Jenže AV radši nevidí a neslyší .... jako v letech 1948-2020
Tak na UPOLU máme dost svých problémů, co by se měly dost urgentně nějak řešit:
Protože se jedná o znalosti na úrovni magisterského studia fyziky na MFF UK, je tak pro řadu kolegů otázkou, zda jde o omyly či vědomá pochybení. Nedostupnost původních experimentálních dat proto u mnoha z nich budí dojem spíše druhé varianty
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/manipulace-dat-nebo-nespravna-interpretace/
Ta CHATA 2020 se asi odvozuje od tohoto:
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/univerzita-palackeho-olomouc-obcanska-univerzita-union-osveta-vzdelavani-volby-spolecnost.A180224_385347_olomouc-zpravy_stk
Prvně by to ale chtělo vrátit důvěryhodnost vedení UPOLU.
Kde najdu článek Zahradníka o tom Krakatenu v publikaci ?
Eticky kodex znam. Jenze AV nemuze naridit vysetrovani podezreni misconductu, ktery se udajne stal na uplne jine instituci (UPOL) v dobe kdy nebyl zamestnancem zadneho ustavu AV. Pokud to UPOL vysetri a jednoznacne uzavre, ze Zboril podvadel, tak pak mu muze vedeni UOCHB (nikoli AV CR) zkusit dat vypoved, ale i tak by to bylo na hrane z hlediska zakoniku prace (tezko nekoho vyhazovat za neco, co udelal v predhozim zamestnani - pokud by to nebyl primo trestny cin) a nejspis by soud vyhral. Nicmene pokud ho UPOL odsoudi a vyhodi, tak bude jako vedec znemoznen tak, ze se bude muset sam stahnout a zacit delat neco jineho. Jenze to vypada, ze ho UPOL podrzi a mozna jeste povysi na meziplanetarniho reditele CATRIN.
13.32:
Vypadá to, že úplně stejně jako v případu podvodníka Schöna, tak i nyní publikování ve vysokoimpaktových žurnálech samo o sobě o žádné vyšší kvalitě ("excelenci") nesvědčí. Tj. další indicie, že je nesmysl posuzovat články podle toho KDE vyšly, ale je třeba je posuzovat podle toho O ČEM jsou a zda JSOU PRAVDIVÉ, tj. výsledky jsou ověřitelné. Vyšší IF časopisu jen poskytuje nedbale pracujícím a podvodníkům falešné "alibi".
Tj. diskutovaná San Francisco Declaration on Research Assessment je správná, naopak nesprávné je hodnocení vědců podle toho KDE článek publikují.
Jak vidno, může to vést až k vytvoření falešné scientometrické bubliny, tj. zdání excelence nějakého týmu. Takový tým si pak na svou (domnělou) excelenci může nárokovat "speciální režim" s vysokými dotacemi z veřejných peněz; může to být (přinejmenším zčásti) i případ připravované CATRIN.
re 13,45 - nikde, je to tusim jen nekde zmineno v Chem. Listech a v nejakem rozhovoru v novinach. Je to samozrejme kravina, a tady ma Slanina pravdu, ze ten cycklohexan-1,3,5-triyn (ktery neexistuje) by zadnou vybusninou nebyl, protoze by okamzite polymeroval. Ale podle toho, co jsem slysel tehdy, tak to pouzil Zahradnik jen v novinovem rozhovoru, kdyz ho nejaky novinar tlacil k vyjadreni, k cemu jsou jeho teoreticke vypocty dobre - a on na to, ze tahle extremne nestabilni latka by mohla byt silna vybusnina...
Ale myslim, ze nema cenu kopat do Zahradnika v jeho veku a zdravotnim stavu - je to historie, ktera se soucasnosti uz netyka.
https://www.memorandumup.cz/seznam-signataru/
Jiří Kvita to výstižně shrnul:
Plný souhlas s tím, že za situaci a zejméma eskalaci napětí nese hlavní odpovědnost rektor UP prof. J. Miller, a to jak díky jeho nečinnosti či strannosti v řešení závažný etických problémů a naopak zase ve svých aktivitách vedoucích k obcházení či nerespektování samosprávy PřF.
Krom té hojné češtiny, to bylo oznámeno i v angličtině:
... are, no doubt, potent explosives. This is especially true of the
five above molecules which possess very high heats of formation, and
i particular of the C6 cyclic system. For this system we would like
to suggest the trivial name cracatene which is derived from the title
of a well-known novel by Karel Capek, "Krakatit".
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0166128094850151
Ano - zjevny omyl (spatna interpretace vysoke energie te latky), ale nikoli misconduct typu falsovani vysledku nebo upravy obrazku.
On treba Schon ty sve nejvetsi podvody pachal v Bell Lab., nicmene univerzita v Kostnici mu pak s velkym zpozdenim (rozhodne vic nez nase tri roky) odebrala doktorat,
i kdyz i to melo nekolik kol, a trvalo to taky nekolik let.
Jo - ten Schon je tady, bylo to po 16 letech:
http://blogs.nature.com/news/2014/10/schon-loses-last-appeal-against-phd-revocation.html
Dosti bolo krakaténa - ale základní nesmysl byl, že z C6 nelze udělat nějaké plynné produkty, které by se rychle rozpínaly, což ví každý domácí kutil. Proto se tomu na technice říkalo krakretén.
jasne to nikdo nezpochybnuje - proste omyl - ale neni to misconduct
Kde najdu článek Zahradníka o tom Krakatenu v publikaci ?
zminka zde :
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0166128094850151
clanek specialne jen o tom ale neexistuje
tady je ta publikace :
Otázka: Jste tez spoluautorem jineho vyznamneho objevu - nejsilnejsi zname vybusiny krakaten.
Proc se o tom mlci?
Pavel Hobza: Krakaten byl predpovezen teoreticky jako velmi silna vybusnina ale s tim, ze se ji nepodari pripravit, takze neni o cem mluvit
Odpovězeno: 19. 11. | 12:48Autor: klaudie
Otázka: Máte někdy výčitky svědomí za své křivé svědectví proti docentu Pancíři před soudem?
Napomohlo to přece znemožnění jeho další vědecké práce.
Pavel Hobza: Krive se svedcit nema a zejmena ne pred soudem. Na ten soud se docela pamatuji ale o nicem takovem nevim.
Vim ale velmi dobre, ze Doc. Pancir si dalsi (slibne zacatou) karieru pokazil a znemoznil predevsim sam
Odpovězeno: 19. 11. | 13:13Autor: Gratulantka
to je publikace ? ;-)
Tento problém je taky u toho plagiátora z UK, co je nyní na VŠE, a VŠE se k tomu taky moc nechce hlásit:
https://www.facebook.com/VedaZije/photos/a.250118908448369/2539569982836572/?type=3&theater
Slanina je uz jako Cimrman - taky pise pod pseudonymy klaudie a Gratulantka
samozřejme že AV má podvody svých zaměstanců řešit, i když se udály jinde. To by jinak nemohl nikdo řešit nic, kdyby dotyčný "evakuoval". Chceš být u nás ? Tak dolož, že jsi čistej.
Zažímalová je bohužel bezcharakterní kariéristka, proto se nic neděje.
GG
zase soudruh ODS Ševčík :-)
GG - pletete si dojmy a pojmy. AV i ustavy se musi ridit zakony vcetne zakoniku prace. Nekteri diskutujici pri sve zavile nenavisti vynechavaji mozek a pletou do sebe veci, ktere spolu vubec nesouvisi... Misconduct na UPOL musi vysetrit a vyresit jedine UPOL. Mozna by jeste paky mel GACR nebo MSMT, pokud by bylo podezreni na poruseni pravidel pri cerpani dotace. AVCR s tim nemuze delat nic a Zazimalova uz vubec ne.
Hlavne to ukazuje, ze je nutny celostatni ombudsman vedy, jednotlive instituce maji dost promenlive pristupy.
1/2 by uvitala univerzitniho ombudsmana, 1/4 nema vyhraneny nazor.
I kdyz otazka nebyla dost presne formulovana, trochu to vypadalo, jako ombudsman UPOL
(jmenovany Millerem):
http://jointlab.upol.cz/kvita/dotaznik/results/DotaznikSummary.pdf
15.22:
Formálně můžete mít pravdu, ale co vlastně brání paní předsedkyni připojit svůj podpis vedle anglické verze popisu situace na UP od Hořejšího, Beránka a Hofa? Podpis předsedkyně AV by měl váhu.
BINGO: ale co vlastně brání paní předsedkyni připojit svůj podpis vedle anglické verze popisu situace na UP od Hořejšího, Beránka a Hofa?
(Ale ona nepřipojí.)
Ono to tam bylo podivné i v kauze Bezouška. Stanovisko britského Medical Research Council z roku 1999, že z Bezouškovy strany došlo k scientific misconduct, poslané na akademii, se tam "ztratilo" a objevilo se pak až v r. 2012.
Ale pro tu šéfku Etické komise akademie by to stejně byla španělská vesnice.
On i postup proti Gregorovi patri do sub-kategorie "reprisals against whistleblowers"
celeho toho baliku "misconduct in science":
In addition to falsification, fabrication, and plagiarism, other ethical transgressions directly associated with research can cause serious harm to individuals and institutions. Examples include cover-ups of misconduct in science, reprisals against whistleblowers, malicious allegations of misconduct in science, and violations of due process in handling complaints of misconduct in science.
Pripojit podpis samozrejme muze, ale proc by to mela delat ? Neni to vubec jeji obor a meritu veci nerozumi (na rozdil od Beranka nebo Hofa). Jedine co asi musi podporit kazdy vedec bez ohledu na obor je to, ze kazdy musi byt pripraven poskytnout raw data od vsech publikaci. Odborna diskuze o softwaru na generovani Mosbauerovych spekter je zalezitosti odborniku - kteri se k tomu vyjadrili. Proste Zazimalovou z toho vynechte a soustredte se na vedeni UPOL, kde je jedine reseni kauzy....
re 16,09 - to jsou zase jen domenky, ktere se nedaji dokazat - kazdy clen te komise rekne, ze jednal podle sveho svedomi a nelze dokazat opak - takze nepouzitelne
re 15,54 - ona s Bezouskou to tehdy Ten Feizi poslala na nejakou blbou adresu, takze to vedeni AV opravdu nedostalo. V roce 2012 se to neobjevilo jen tak - bylo to tak, ze V. Kren tehdy organizoval konferenci, kde chteli mit tu Feizi ve vyboru a ta odmitla byt s Bezouskou a napsala Krenovi celou tu historii. Na zaklade toho Krenovci zacali nektere experimenty opakovat a zjistili, ze kdyz o tom Bezouska vedel, tak vychazely a kdyz nevedel, tak nevychazely - tak nastrazili kamery a zjistili, ze to tam po nocich prepipetovaval, aby to "vychazelo" jak tvrdil...
Ale Zažímalová pořád taky je členka VR UP.
A taky je authority figure.
"Proste Zazimalovou z toho vynechte a soustredte se na vedeni UPOL, kde je jedine reseni kauzy...."
Jenže tam je to zablokované a odblokovat to může tlak zvenku.
"Pripojit podpis samozrejme muze, ale proc by to mela delat ? Neni to vubec jeji obor a meritu veci nerozumi (na rozdil od Beranka nebo Hofa)."
Ani podpořit prohlášení emeritních rektorů UP nemůže? Ani tomu nerozumí?
Může ona vůbec něco nebo je to jen figurka na šachovnici jiných?
"Pripojit podpis samozrejme muze, ale proc by to mela delat ? "
Třeba protože by se jejími ústy měla AV přihlásit k prošetření etických kauz? Nebo etika už není pro AV ČR žádná hodnota?
BINGO: je to jen figurka na šachovnici jiných?
A chce být znovuzvolena, to hlavně (ale netečnost v tomto může být i dvousečná), jsou to opravdu šachy.
No jo - clenkou VR UPOL je - tak jako dalsich 47 clenu. Proc teda nepisete i o ostatnich, ze jsou bezcharakterni karieristi, kdyz nepripoji podpis k Horejsimu ? Z cele te VR tomu rozumi mozna 2-3 lidi maximalne (z toho jeden je Zboril a jeden Hobza), takze to nemuzou nijak soudit.
Tohle je cely uplne o nicem. UPOL musi udelat ODBORNOU vysetrovaci komisi (chemici a fyzici, kteri tomu budou rozumet a nebudou ve stretu zajmu), ktera to vysetri a pripadne zada replikaci nekterych experimentu do jine laboratore (podle jejich - nikoli Zborilova vyberu). Pokud pote vysetrovaci komise uzavre kauzu s tim, ze konkretni osoby spachaly misconduct, tak s temi konkretnimi osobami teprve muze dekan a rektor zahajit disciplinarni rizeni, a nalezite je potrestat popr. jim ukoncit pracovni pomer. Tohle bude pravne ciste a nikdo zvenku to nemuze udelat.
re 16,27
podporit Memorandum emeritnich rektoru jako predsedkyne AV ROZHODNE NEMUZE - to stanovisko je v podstate o vnitrnich zalezitostech UPOL a o vzniku CATRIN - do toho se tedy opravdu nemuze montovat predsedkyne AV
Asi by mohla podporit Stanovisko emeritnich dekanu PrF - to je formulovano obecne o etice vedecke prace a neumim si predstavit, ze by s tim nekdo zasadne nesouhlasil (ale ani to, ze by k tomu bylo treba neco dodavat):
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/02/21/stanovisko-emeritnich-dekanu-prirodovedeckych-fakult-k-soucasne-situaci-na-univerzite-palackeho/
To je problém členů etické komise AV, aby si našli odborníky, které jim pochybnosti vyvrátí nebo potvrdí. Zažímalka za ně odpovídá a pokud je prostě jednoduchá a pitomá nebo jen líná, je také její věc. Pak se ale sama nemůže divit, že je považována za neschopnou loutku, kterou si tam AV dosadila, aby měla "klid na práci".
Hobza vs. Gregor a Zbořil vs. Gregor a hlavně ty články jsou věcí také AV. Pokud ta nečiní, přestože tam podání přišla již v létě minulého roku, tak je prostě neschopná a je na nás z AV ji kritizovat. Tuším, že na mailu biomedu v Krči už prošlo několik celoareálových kritických mailů a hrajou také o svou pověst.
16.34:
Jenže když se vedení UP snaží tomu co popisujete zabránit, tak co potom radíte?
Nejprve je třeba tlakem zvenku odblokovat vedení UP. A teprve pak se může něco "dělat dle zákona".
16.43:
Ok, tak stanovisko emeritních děkanů.
A proč právě ona a ne xxx dalších?
Protože to ona je předsedkyně AV ČR
re 16,45
to jsou vsechno nesmysly - Eticka komise AV to nemuze resit
Hobza vs. Gregor - tohle je asi jedine, kde by byla nejaka relevance k AV (protoze v te dobe Hobza byl zamestnancem AV - i kdyz jako predseda komise pusobil za UPOL - predseda komise NEMUZE byt externista) - ale jak jsem psal vyse - nejaka cilena manipulace s obhajobou se neda prokazat ani kdyby opravdu byla (a ona mozna nebyla). Ta kauza je smutna, ale poi tolika letech neresitelna.
Zboril-Gregor - k AV uplne irelevantni. Podezrele clanky - opet k AV uplne irelevantni - zadny spoluautor neni z AV.
Ad 16.54:
Zřejmě též platí, že:
"Etika vědecké práce v ČR - k AV ČR uplne irelevantni"
Tak, ona si trochu odporuje - chtěla nás v programovém prohlášení kultivovat, a nyní nekultivuje:
Akademie věd ČR je jednak organizační složkou státu a jednak společenstvím výzkumných pracovišť. Jako celek je významnou součástí „společného prostoru“ vědy a výzkumu v České republice. Výsledky vědecké a odborné činnosti pracovišť i činnost Akademie věd jako celku představují významný civilizační faktor pozitivně ovlivňující řadu veřejných politik a kvalitu života občanů České republiky. Přirozenou povinností renomovaných vědeckých pracovníků je vyjadřovat se aktivně k problémům současnosti. V těchto souvislostech se Akademie věd podílí také na formování národní identity a schopnosti státu vyrovnávat se s výzvami současného globalizovaného světa, a to mimo jiné i v rámci Memoranda o stálé spolupráci AV ČR a Senátu PČR a Memoranda o vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a AV ČR.
Tato role Akademie věd a jejích pracovišť směrem ke společnosti a občanům je nezastupitelná a je třeba ji trvale rozvíjet.
http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/aktuality/Profesorka-Eva-Zazimalova-kandiduje-na-funkci-predsedy-AV-CR
Nakonec to tam pak sama akcentuje:
Postavení Akademie věd ČR ve společnosti a její role při kultivování veřejného prostoru
Proto je pro mne inspirací myšlenka nositele Nobelovy ceny, lékaře a biochemika Thomase C. Südhofa, který na otázku týdeníku Die Zeit, „co by býval dělal jinak, kdyby…“, odpověděl následovně (volný překlad): „Rád bych býval věděl, že součástí života s vědou má být také snaha přispět ke konkrétním změnám v provozu vědy, a v tom jsem měl udělat více!“
AV nemuze vstupovat do vnitrnich zalezitosti UPOL - a uz vubec je do aktualne vysetrovanych kauz. Pokud by bylo podezreni na spachani misconduct pracovnikem AV na pracovisti AV, tak je to jasne - to by musela AV vysetrovat a nepochybne by to vysetrovala - i kdyz i tady by to primarne mel vysetrovat ustav (jako vvi).
U podezreni na misconduct, ktery udelal nekdo na UPOL v dobe, kdy nemel s AV nic spolecneho, proste nejde, aby to AV vysetrovala. Komise by musela vyslechnout podezrele a svedky (vesmes zamestnance UPOL - proc by s ni vubec meli mluvit ? - to by jim nejspis rektor i zakazal a odkazal je na sveho mluvciho). Je to cele uplne nesmyslny konstrukt - ja chapu, ze nekteri diskutujici povazuji situaci na UPOL za zoufalou, ale nelze to resit hazenim viny nebo odpovednosti na jine instituce nebo konkretni osoby.
Senat UPOL je volen akademickou obci - zjevne si akademicka obec UPOL zvolila senat, kteremu ty kauzy a problemny nevadi - takze je zrejme vsechno v poradku. Kazdopadne si vysetrovaci komisi muze zridit PrF, kdyz to rektor neudela.
17.16:
Jistěže je hlavní řešení kauzy věcí UP, ale Vaše snaha odvést pozornost d toho, že AVČR s tím á (v obecné rovině) taktéž co dělat, už začíná být nápadná. to už není "hledání řešení", ale zdůvodňování "proč to nejde".
Přesně podle hesla: "Kdo chce, hledá způsoby (Hořejší, Beránek, Hof, řekněme, že i Štys, emeritní rektoři, emeritní děkani), kdo nechce, hledá důvody (různí, ale mezi nimi i Vy, což je škoda)
Vsimnete si, ze mezi temi, co hledaji zpusoby jsou soukrome osoby a emeritni (nikoli soucasni) funkcionari. Ti si to muzou dovolit. Nemuze si to ale dovolit treba rektor UK nebo MUNI a stejne si to nemuze dovolit predsedkyne AV - od nich by to byl zasah do kompetence UPOL od konkurenta.
Kdyby slo o misconduct jasne se tykajici UPOL i AV - treba kdyby ty podezrele prace byly s afiliaci obou pracovost, tak by se mela zridit spoolecna vyusetrovaci komise - jako to byo v pripade Bezousky - tam byla vysetrovaci komise 1/2 UK a 1/2 AV.
Tak jak tak se to stalo neblahou kauzu celostátního vyznamu, nakonec UPOL je druhá nejstarší univerzita:
Univerzita Palackého hazarduje se svou budoucností, varují bývalí rektoři
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/univerzita-palackeho-olomouc-rektori-kauza-ustav-fakulta.A200214_533101_olomouc-zpravy_dik#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=olomouc&utm_content=main
Racionální názor:
Martin Fafejta, senátor AS FF - Jsem hluboce přesvědčen, že o dalším osudu a podobě VŠÚ byl měl rozhodovat nově zvolený univerzitní senát (zvlášť když volby proběhnou během několika týdnů). Pokud by měl rozhodovat o tak výbušném tématu, kde se neustále objevují nové skutečnosti, senát stávající, jde o krok sice legální, ne však legitimní.
https://www.memorandumup.cz/seznam-signataru/
re: o dalším osudu a podobě VŠÚ byl měl rozhodovat nově zvolený univerzitní senát
Ano, už proto, že teprve nyní přijdou na řadu zbořilazace-3 a vyšší:
Interpretace dat ve článku je tedy nesprávná. Podobných nekonzistencí týkajících se základních modelů magnetismu je v dané práci, i v dalších pracích z tohoto kolektivu více.
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/03/04/manipulace-dat-nebo-nespravna-interpretace/
Okomentovat