Co si tak z alkoholové mlhy mládí pamatuji ze svých studií, chemické inženýrství neboli cheming byl pro nás jeden z nejoblíbenějších předmětů, který byl sice svým možným rozsahem nekonečný ale o to zajímavější svými tématy. Šlo vlastně jen o to, že si mladý chemik uvědomil, že tak v praxi časté procesy, ať už v laboratorním měřítku anebo v chemické výrobě, typu sušení, frakční destilace, míchání, extrakce, filtrace, dělení, ohřívání anebo čerpání mají svá omezení a jejich průběh je matematicky poměrně přesně v čase a prostoru popsatelný a výsledky tak odhadnutelné. S chemickým inženýrstvím v praktické podobě se setká asi každý chemik, zvlášť když destiluje něco a stále je u tak stupidní operace výtěžek 4% místo 90%, a přitom body varu látek ve směsi jsou daleko od sebe. Anebo pokud sušíme něco 2 dny v peci a ono stále nic, vyluhujeme nějakou složku za vánoční svátky s malou účinností, o mizerné homogenizaci před anebo po reakci ani nemluvě. Chemické inženýrství chemikům přináší poznání o všech možných omezeních v (bio-)chemických procesech a tak seznalý nesvádí mizerné výtěžky na nějakou stereochemii, špatně spočtené rovnovážné konstanty anebo zaprasenou zkumavku od poslední seznamovací party v laborce. Svým způsobem cheming učí skrze pochopení souprodu/protiproudu, entalpické bilance, Reynoldse, anebo refluxu pokoře, trpělivosti a způsobuje fatalistké škuby ve tváři chemika, když po několika týdnech marných pokusů vše utěsnit, vše 3x naddimenzovat, pořádně zahřát, zjistí, proč to takto nejde a že něco na těch přiblblých cifrách v inženýrských tabulkách bylo. Pochopí, proč se něco promývá právě 4x, podtlakově destiluje právě 5x, extrahuje 6x potřebný sajrajt v hexanu a ne 7x v heptanu. Naučí se něco o disicipaci, kinetické viskozitě anebo permeabilitě, dotkně se ho uchylák Dercy, i ten profláklej Newton, takže už bude vědět, proč to pivo z pípy neteče a neteče potřebnou rychlostí a kolik švestek musí v létě sebrat, aby v říjnu sbalil průměrně těžkou a hysterickou medičku hodinu po první návštěvě praktik z anatomie. Odpověd : 40 deka švestek pro medičku, 1,3 kg pro chemika a nazapomeňte medičce říct, že se vám líbí, jinak musíte počet švestek pro ní ztrojnásobit (zato ale ušetříte půl kila u sebe).
I proto je dobře, že na VŠCHT drží laťku chemického inženýrství vysoko, a i když je pokročilější Chemické inženýrství II povinné v rámci bakaláře jen pro část studentů, už základní kurz dává poznat sladkou chuť procesů. Látka je probíráná v systematických blocích, která sedí i na literaturu a výborná skripta. Pro praktické využití doporučuji chemikům pokročilej kurz, protože ten ukáže další jemnější omezení a techniky. Semináře jsou kontrolovány 3 testy, které je možné opravit ve 2x náhradních termínech a pak se jde k ústní. Nebazíruje se na znalosti koeficientů ale logiky věci. Jinak k tomu nemám co dodat, snad jen že příště to bude o mé alma pater, 1.LF UK a o srovnání obou škol, o studiích (asi ve více dílech) i o praktické stránce profese lékaře a chemika.
Žádné komentáře:
Okomentovat