Do roku 1989 bylo v ČR standardem, že vědecká nebo akademická kariéra byla jistá a konstantní od nástupu až po zajetí rakve do hrobu. Profesoři, docenti a podobná akademická sebranka zpravidla odcházela do důchodu z té instituce, na kterou nastoupila v 18ti, resp. 25ti letech v případě AV. Čest výjimkám. Kvůli této fatální zamrzlosti se dostal výzkum a věda na úroveň afrických států a nedělejme si iluze - ve většině oblastí působnosti AV se nic nezměnilo dosud, přestože jsou dnes peníze na nové přístroje, služební cesty atp. Pamatuji se článek z druhé poloviny 90.let od nějakého sociologa, který se zeptal odcházejících vědců na důvody změny kariéry po sametové revoluci, kdy začali houfně z vědy lidé odcházet a tento trend se překvapivě nezastavil ani za tehdejších cca 8 let, kdy k sociologickému výzkumu formou dotazníku došlo. Překvapivě ve většině případů nešlo o peníze, ale řekněme - o ideové důvody.
Jednak se snížila prestiž vědy, a to nejen v ČR ale i v USA a západní Evropě. Postmoderní myšlení přeneslo posun zájmu z industriální společnosti, která propagovala technické a později přírodovědné obory, na humamoidní a iracionální směry, informatiku, sociální kontakty atp. Zatímco být vědcem v 60.letech v Československu nebo USA bylo společností ceněno ( i když v ČR více frázemi a hubou než penězi), později se klima změnilo a vítězný patos vědy zmlknul a později se přeměnil ve stále se ztišující žalm. I v dnešních USA například biotechnologie, organická chemie nebo maateriálové inženýrství v celosvětové konkurenci stále více prohrává, i když se to v prvotním srovnání s českou realitou může jevit jinak, a to nejde jen o Čínu. Je zde dlouhodobě Japonsko, Jižní Korea a dnes i Indie (sic!). Věda jednoduše přestala hrát roli držitele poslední PRAVDY a stala se pouze jedním z pohledů na svět kolem nás. To se netýká jenom základního výzkumu ale také technologických oborů, které přestaly přitahovat mladé lidi, protože prostě prestiž konstruktéra nebo výzkumného biotechnologa je minimální a i když se někteří mladí dnes uchylují k patetické propagaci lásce k vědě (aspoň lajkizaci pozoruji na naktěrých FB skupinách), často ji zaměňují za mediální zábavu, která se dogmaaticky předpojatou propagací vědy snaží využít pro sledovanost (Mythbusters nebo sitcom Big Bang Theory). Prostě po kriminálkách, thrillerech, seriálech z právního prostředí se přešlo do jiných dekorací, syžet je však stále stejný.
Druhým důvodem bylo prolomení ledů stálosti a neměnosti vědecké kariéry v ČSR a ČR a konkurence nových příležitostí v byznyse, ale i ve státní sféře. Tehdy hodně lidí za socíku bralo vědu jako náhražkovou ale v podstatě unikátní možnost utéct z pasti umístěnky a tacitního neměného kariérního řádu. Jakmile se objevil real world, utekli jinam.
Třetím důvodem byla politika uvnitř akademie a vysokých škol, kde se považovalo za povinné dělat ze sebe do 40ti služku a vola zároveň, Váš šéf byl vždy nad 50 a museli jste si to v ústavu "odsedět". Do toho přišlo po roce 1989 "stěhování gerontů", tj. ex vědců (často s máslen na hlavě za to, co dělali v 50s a 60s), kteří byli po roce 1969 postaveni mimo hru svými tehdejšími kolegy a kteří v rámci polistopadových rehabilitací získavali doktorské, docenteské a profesorské tituly na běžícím páse a chtěli se do vědy vrátit. V mnoha případech došlo i jim, že jsou třetí liga, ale myšlenka k činu má někdy hodně daleko a tak k nápravě často "pomohla" až smrt dotyčného. Do toho se také projevily rychlokvasné kariérní výlety vědeckých ex svazáků z 80.let, kteří těsně po revoluci nahrazovali kvapně odcházivší soudruhy a stávali se znich nové rektoři a děkanové.
Na konci zmiňovaného článku bylo několik vzletných frází o připravované podpoře mladých vědců aa změně v politice AV tp. Dnes žádnou takovou práci neznám, jen někde problesklo, že průměrný plat kanceláře AV je cca 45T. Nevím, jak to vypadá v ČR, ale když za námi před časem přišel doktorand chemie, který bral na škole cca 6T za interní aspiranturu (ačkoliv pracoval v AV) a v bohatém ústavu AV bral cca 12T, kde pracoval 40h/W za formálně poloviční uvázek, musím přiznat, že jsem se zasmál - už dávno se tímto nermoutím neboť jsem pochopil, že dědky z kaceláře AV nepředělám. Dědkové z AV totiž drží basu a museli vyrobit systém, kde se platí za dosažený titul a nikoli za výsledky, takže mnoho akreditací a grantů je v podmínkách vázáno na existenci "docenta" nebo "profesora" v teamu, přestože většina z nich by skončila na západ od Aše na úřadu práce. Jakmile se zjistí, že dříve propagovaný výzkum má ty stejně nulové výstupy jako vždy dědkové AV žebrají u vlády a dělají ze sebe jedinné věrozvěsty vědy.
Chemik v USA, Austrálii nebo Kanadě má výhodu, že může v rámci oboru přecházet z univerzitního výzkumu do privátní sféry sem a tam, protože rozhodující jsou výsledky a stará minulost vysezení titulu je každému lhostejná. Nevím z osobní zkušenosti tedy, co člověk prožívá, když odejde z české akademie věd, ale v USA neprožívá zpravilda vůbec nic. Od známých vím, že oproti AV se po nich v novém působišti chtějí výsledky, neobtěžuje jim práci nějakej trotl ve funkci úředníka AV nebo VŠ pod nickem metodik nebo správce a zpravidla si dotyční sami navrhnou nějaké vyšší cíle. Je celkem normální, že se projekt nepovede, tým se rozpustí a člověk přejde jinam. Smyslen není udržovat budovy a předpisy v chodu, budova a předpis má účel a smysl jen, je-li schopen někdo za práci zaplatit a to se děje tehdy, pokud taková práce má smysl. V ČR ale i jinde v Evropě mi přijde, že se doktorské studium masově využívá krom k obskurní východoevropské titulománii jen jako ekonomické přilepšení v případě, že student nenajde solidně placenou práci a tento přístup se drží i tehdy, pokud se z doktoranda stane opravdu profesní vědec. Nevím, proč to ti lidé dělají, ale přijde mi, že je někdy smradlavé jistotní tepličko opustit tak jak to udělali lidé v 90.letech než skončit v ústavu a k odchodu do důchodu dostat dort a pusu od vrátné. Sami zjistíte, že jste o tak moc nepřišli a možná budete nakonec štastnější.
Žádné komentáře:
Okomentovat