Proč jdou mladí chemici dělat průměrnou vědu?

V roce 1990 se otevřely hranice a já potkával v Čechách bývalé kolegy, co byli štěstím bez sebe a říkali: „za pár let dohoníme Evropu, budeme jako Německo“. Plynul čas, a za těch pár let už byli skleslejší z celého vývoje, ze stavu Akademie věd, tzv. vědní politiky, z masovosti škol. Po roce 2000 jsem už slyšel kritiku aktuálních studentů, později i doktorandů, nakonec většina mých vrstevníků odešla do důchod poměrně dost zatrpklá, zpravidla uchylující se k rodině, zájmům řešící neustále své zdravotní problémy. Někteří z nich se přitom nemají a neměli materiálně špatně, buď utekli včas pod zahraniční evropskou firmu anebo se udrží v akademii nebo na VŠCHT a dolují granty, poskytují rozvory. I tak je nich jistá hořkost z nenaplnění. Možná si řeknete: „Politika a aktivismus u nás šlo po roce 1997 do kyte, domácí průmysl zkrachoval a celá česká věda je těsně nacuclá chřtánem na europrs, státní školy jedou na počty studentů, hodnocení za publikace, kus za kus a k tomu česká byrokracie.“ Jasně, a k tomu starej chemik, co čekáš? Vlastně jen jednu věc, vzporu mladých a ta není nebo ji nevidím. Podle mě, kdo sází na mladé, trpí stařeckou demencí. Jen pár postřehů:

1. Jsem starý a nežiju na kolejích, takže soudím jen z toho, co mé špatné ucho slyší a co ještě vidí, příp. co mám z druhé ruky. Nicméně díky youtube se ke mně dostávají příběhy Čechů v US,

 
anebo

A

no, jsou to exoti, ale pochopili, že život je opravdu o něčem jiném než kariéře.

2. Dejme tomu, že každý rok vystuduje chemii na VŠCHT cca 400 studentů a doktorát 100 studentů. Další část pak dělá doktorát na UOCHB apod. Kolik z těchto lidí založí firmu do 10 let o absolutoriu, se omlouvám, ale o nikom nevím, asi někdo bude, ale masový jev to není ani náhodou. Když to shrnu z USA, z mých kolegů má firmu skoro každý nebo je u někoho, kdo ji má. Po padesátce dokonce hodně známých odešlo z korporátu a začalo to zkoušet. Prostě většina z nás dělá chemii proto, že chceme něco vyrábět, prodávat a vylepšovat. Opravdu má ČR potřebu takové spousty teoretiků a publikantů nebo prostě nemají jiné uplatnění? Přitom chemie byla a je hlavně byznys všechny chemikálie, plasty, sklo, roztoky, mikroskopy, míchačky, chromatografy, markery, barvení, terrmáky, protilátky, bloty, Elisa, eko-bio gadžety atp. je obyčejný byznys. I publikování je byznys, dokonce pro Eslevier výnosově lepší než chemie pro Merck.

3. Když budu student dnes v ČR a začnu číst po třech letech základů číst články v prestižních časácích, proč bych měl studovat chemii v ČR ? Bohužel za posledních 30 let jsem neviděl v mých dvou fakultách, se kterými spolupracuji, ani jednoho českého studenta, a to jde o rating v první dvacítce škol. Polsko hodně, Maďarsko, Rusko, Sbrsko několik. Většina je z US, západní Evropa, Čína, dříve hodně Indie. Odpovědi jasné. Proč bychom měli studovat doma, když tady je to kvalitnější. Když se kouknu na CV dnešních českých profesorů, stále stejná písnička, kromě 3 let otročení na západě, stále skoro stejná laborka, stále stejná témata. Když čtu výroční zprávy VŠCHT nebo PřF UK nebo jejich web, tak si připadám, jak v blbém filmu. Přeplácané, přitom zastaralé a neužitečné. Titulománie a PR bulvární chemie. To už je snad lepší jít stránky chemie na Yale, kdysi dobrá škola, dnes někde ve třetí desítce, ale stránky mají jak za starého .

4. Pokud někoho tady beru k sobě, vždy ví, proč tu práci chce dělat, čeho chce u mě dosáhnout, za jakých podmínek pracuje a kdy od toho odejde. U kolegů v ČR nic podobného nevidím. Sice nadávají, ale nic vlastně pro změnu nedělají. Dělají výzkum ani ne pro výzkum, ale pro publikování, a to jen proto aby dostali další grant.

5. Akademie věd dospěla do stádia nefunkční etické komise, neschopné a nečitelné šéfky s groteskním exšéfem zastávající zbytečnou funkci po prezidentských volbách. Bez dotací by neměla ani na PR a veškeré příjmy z dotací nakonec skončí v nákupech ze západu a něco se utratí v soukromých nákupech z Číny. Nemám ale nic proti šéfům současných ústavů AV, jen to, že jsou průměrní.

 6. Pokud jdete na UOCHB kvůli Holého pověsti. Nejprve zajděte do lékárny a nechte si vytisknout seznam všech léků včetně těch na předpis. Za každým z nich je spousta Holých a především daleko více zajímavějších příběhů.

7. To už nikdo v CŘ nechce vyrábět auta, kola, hodinky, mobily, drogy, hnojiva, zdravotní čaje, jedy, výbušniny? Fakt někoho baví život, ve které píše analogické články a 2x do roka jede na konferenci, kde se zadarmo nažeru a v lepším případě s někým vyspí a nic nechytne?

Osobně mám za to, že většina mladých chemiků jde dělat doktoranda právě proto, že nic jiného neznají a že je to pro ně celkem jednoduchá kariéra. Je to každého věc, ale pokud někoho zajímá chemie nebo obecně technologie a dá na rady starce, doporučím tento postup:

1. Vyberte si obor, který vás zajímá (a je jedno, že vás za pár let přestane bavit, to je naprosto normální). Je úplně jedno, zda vám je dvacet nebo padesát.

2. Najděte si školu a firmu, která něco z toho oboru dělá.

3. Napište do firmy žádost o praxi s motivačním dopisem (vzory najdete na webu a pokud nejste ten motivační typ, řekněte si, jak by měl vypadat dopis, kdyby si někdo chtěl hlásit do vaší firmy nebo si přímo kupte letenku a odleťte tam. Pokud je to škola, zeptejte se školy, kdo dává stýpka a kontakty atp.

4. Většina institucí vám odpoví a řekne požadavky a priority, ale neberte vše jako danné, US nebo Čína nejsou byrokracie typu Německa, takže vám klidně dají stypko sami nebo odloží (až na věčnost).

5. Pokud si firma píše požadavek např. na PhD, pošlete CV i bez toho, v praxi nemá titul žádný význam a píše se tam ze zvyku a přijde 50 odpovědí s indickým, ruským nebo českým PhD a o ničem to nerozhoduje.

6. Nebojte se žvatlat. Anglicky neumí většina US chemiků , protože se v Číně, Japonsku nebo Indii nenaučili a rozumět jim je nadlidský úkol, ale většina domácích je na to zvyklá a neřeší to. Navíc zatímco u amíka vždycky poznáte, že plácl blbost, u cizince máte za to, že jste jen špatně rozuměli.

7. Pokud je to US, Německo, Japonsko nebo Čína, tak nakonec zajímavé místo najdete.

8. Kašlete nejprve na prachy, počkejte několik měsíců a pak si klidně řekněte o vyšší plat. Já to dělal každoročně 2x, většinou to vyšlo a líná huba holý neštěstí.

9. Dělejte, co Vás baví a když to nevyjde, zkoušejte to znovu.

10. Nejhorší je nuda.

P.S. : pokud se chcete místo chemie naučit dělat grafy a tendujete k myšlenkové abstrakci, pak volte RCPTM anebo nově CATRIN v Olomouci. Integraci vědeckých kapacit dlouhodobě podporuje i MŠMT. 😊