Jak se český chemik dostal do dobré společnosti z Panama Papers

Před několika dny mě zavolala americká novinářka z místního plátku s dotazem, zda bych jich neřekl, proč jsem mezi miliardáři odklánějících majetek ze seznamu, který unikl právní kanceláři a je znám pod Panama Papers. V noci (asi chybou časového posunu) mi na to samé téma zavolala novinářky z Prahy. Překvapivě jsem v reakci nedosáhl obvyklé cynicky sarkastické nálady, ale zhrozil jsem se. Tak já mám odkloněný majetek a nevím o tom. Začal jsem horlivě ten seznam shánět, volala zpátky novinářům, ale nic nezjistil. Mají jen seznam, složky chybí nebo je zatím nedostali, takže jsem na tom jako u agent STB jen s tím rozdílem, že si nepamatuji, kdy jsem to podepsal. Za dva dny ráno se u mě objevili dva chlápci z daňového. Po menší diskusi pochopili, že jim nechci nic říci a odešli s poznámkou, že bude mít spoustu času se spřátelít. Humor jim nechyběl, za to mě opustil úplně - ani ne tak kvůli otravnému berňáku, který věděl velký kulový stejně jako já, ale proto, že jsem si nemohl na to vzpomenout. Projížděl jsem od okamžiku telefonátu zuřivě moje neudržované archivní šanony ale stále nic nemohl najít. Marně jsem se pokoušel na něco vzpomenout a tak jsem si aspoň začal archiv urovnávat a zjišťovat, že si na většinu zdokladovaných věcí už skoro nepamatuji. Nevěděl jsem občas, co ten papír znamená a pokud ano - proč jsem ho do archívu dal. Našel jsem i jízdenku ČSD z Prahy do Brna z roku 1982, proč jsem si jo do státu přivezl - fakt nevím. Teprve třetí večer od prvního telefonátu jsem to hledané v archívu našel nebo spíše to nalezené konečně pochopil.

Jak akademik Drahoš promarnil další přííležitost aneb jak zabít Sykovou

Ve sporu o užití kmenových buněk pro léčbu ALS došlo k několika posunům. Ten zásadní je v tom, že FN Motol nebude aplikovat kmenové buňky mimo rámec klinické studie. Pacienti tedy budou muset platit stejně jako dosud za aplikaci zahraničním klinikám. Je to rozhodnutí fakultní nemocnice a je to samozřejmě jen její věc. Zajímavější na tom celém je ten český alibismus a typicky česká nesmyslnost jednotlivých rozhodnutí. Proti sobě stáli ve sporu Syková s UEM AV na jedné straně a instituce, které se zalekly mediálního zájmu (FN Motol, ministerstvo, AV). Děkan 2lF se nejprve zaštítil tzv. kolegiem děkana, které je jen z části složený z lékařů, je tam jen jeden neurolog - klinik. Své rozhodnutí kolegium nijak nezdůvodnilo. O tento závěr se opřela etická komise AV, která jednala na návrh šéfa AV Drahoše (ten se pro jistotu v návrhu schoval za další kolektivní orgán) a kde jen jeden lékař a žádný neurovědec. Nešlo už o spor o placení za terapii ale o to, zda je taková léčba vědecká (sic!). Co je závěrem ? Že bylo podání kmenových buněk mimo klinickou studii sice legální ale nebylo ze strany pracovníků ÚEM dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky. Navíc prý ústav to moc prosazoval na webu. Tragikomičnost není v samotném závěru této rady, ten je víc absurdně komický než důležitý, ale v tom, jaké otázky si komise kladla, na jaké si troufla odpovědět a také jaké otázky si nepoložila. Závěr rady tak připomíná víc alibistické rozhodnutí úřadu než výstup vědecké instituce. Myšlenkové je to někde na úrovní rozhodnutí katastrálního úřadu o zápisu vlastnického práva k pozemku. Syková v prohlášení závěry komise naštěstí odmítla. Co snižuje kvalitu nebo dokonce popírá objektivitu takového rozhodnutí ?

1. Především rozhodnutí komise chybí jakékoli zdůvodnění. Obsahuje jen popis tvrzení a pak závěr. Takový závěr nelze přezkoumat. Aby komise mohla mluvit o "neprokázanosti" nějakého tvrzení, musela by stanovit kritéria, podle kterých sama bude postupovat v kritice hodnocení důkazů. Takový postup by byl pak vodítkem pro další případy.

Mediální zánik praktické výuky chemie aneb smutný úděl českého mužíka

Podle několika českých webů studenti chemie a dalších oborů nebudou od nového roku moci vykonávat většinu praktických pokusů a cvičení, protože začne platit vyhláška, která jim až do 18 let zakazuje manipulaci s řadou podle zákona nebezpečných látek a z nové legislativy vypadla výjimka pro studenty, co se připravují na budoucí povolání. A netýká se to jen mladých chemiků, ale i studentů automobilových škol, kteří by nově neměli přijít do styku s pohonnými hmotami, truhlářští učni budou mít zákaz pracovat s bruskami kvůli prachu z tvrdého dřeva, lakýrníci s rozpouštědly. . Nechtěl jsem se k tomu nějak vyjadřovat, protože bylo jasné, že se to vždy nějak v ČR splácá a navíc to není poprvé, kdy se omezuje výuka chemie.