Jak se český chemik dostal do dobré společnosti z Panama Papers

Před několika dny mě zavolala americká novinářka z místního plátku s dotazem, zda bych jich neřekl, proč jsem mezi miliardáři odklánějících majetek ze seznamu, který unikl právní kanceláři a je znám pod Panama Papers. V noci (asi chybou časového posunu) mi na to samé téma zavolala novinářky z Prahy. Překvapivě jsem v reakci nedosáhl obvyklé cynicky sarkastické nálady, ale zhrozil jsem se. Tak já mám odkloněný majetek a nevím o tom. Začal jsem horlivě ten seznam shánět, volala zpátky novinářům, ale nic nezjistil. Mají jen seznam, složky chybí nebo je zatím nedostali, takže jsem na tom jako u agent STB jen s tím rozdílem, že si nepamatuji, kdy jsem to podepsal. Za dva dny ráno se u mě objevili dva chlápci z daňového. Po menší diskusi pochopili, že jim nechci nic říci a odešli s poznámkou, že bude mít spoustu času se spřátelít. Humor jim nechyběl, za to mě opustil úplně - ani ne tak kvůli otravnému berňáku, který věděl velký kulový stejně jako já, ale proto, že jsem si nemohl na to vzpomenout. Projížděl jsem od okamžiku telefonátu zuřivě moje neudržované archivní šanony ale stále nic nemohl najít. Marně jsem se pokoušel na něco vzpomenout a tak jsem si aspoň začal archiv urovnávat a zjišťovat, že si na většinu zdokladovaných věcí už skoro nepamatuji. Nevěděl jsem občas, co ten papír znamená a pokud ano - proč jsem ho do archívu dal. Našel jsem i jízdenku ČSD z Prahy do Brna z roku 1982, proč jsem si jo do státu přivezl - fakt nevím. Teprve třetí večer od prvního telefonátu jsem to hledané v archívu našel nebo spíše to nalezené konečně pochopil.

Před X lety se poskytovala licence na nějaký postup německé firmě a při prodeji této firmy jiné německé společnosti se zjistilo, že licenční ujednání, které připravovala "renomovaná" právní kancelář, je vadné a neplatné. My jsme prý licenci ve skutečnosti neposkytli a tudíž jsme neměli dostat peníze a firma by na oplátku měla nám platit ušlý zisk. Ekonomicky by to vyšlo nastejno. Takže se udělalo narovnání s tím, že krom plků o to, že jsme to všichni mysleli tak a tak a že jsme OK s dluhy, jsme podruhé převedli licenci na jinou společnost a dostali opět část licenčního poplatku. A protože někdo zjistil, že se to zdaňuje celkem cca 25% a ještě nám hrozí nějaké penále, právní kancelář nás (co drželi a převáděli licenci) s naším vědomím a souhlasem sdružila do nějaké LLC společnosti, jejichž jsem byl sponsorem, spoluvlastníkem nebo něčím takovým, co dává příkazym, na tu se licence nějak převedla a pak zase postoupila dál, a pak se příjem z licence zdanil už jen 10% z toho doplatku za licenci. Tato naše společnost nám vyplatila pak celý příjem minus daň jako podíl na zisku, který se nedanil minus nějaký poplatek pro právníky. Šlo celkem o dost velký balík peněz, ale vzhledem k našim x% podílům, to zas nebyla žádná sláva. Tím to celé skončilo a pak mi přišlo potvrzení, že s tou společností nemám nic společného, že se změnil ten sponsor/owner, což jsem samozřejmě neznámo kam poctivě uložil. Zavolal jsem známým z toho projektu a také jsou na seznamu a jsou z toho celí nešťastní, protože vypadají před okolím jako hajzlíci. Potrhlí amíci to prostě berou jinak. Naopak já mám radost, že jsem konečně mezi skutečnými elitami tohoto světa a konečně se to dozvěděl celý svět. Ještě jsem si vzpomněl, že při čekání ten americký právník říkal, že ty firmy na Panenských ostrovech atp. zakládají krom těmto daňovým trikům označovaným jako daňová optimalizace hlavně pro uchování majetku těch, kteří žijí v zemích, kde si sice majetek nakradli nebo legálně nabyli ale kde jim to režimy nebo různé mafie dovedou ukrást.
A protože vydali tiskovou zprávu panamský kolega Kellner, že v Panamě "bydlel s rodinou" i Křetínský, že "tam má jen jachtu" tak to publikuji taky, "že to je jako poctivý, aby se nikdo nebál" a abych pro veřejnost nepůsobil jato ten bláznivý islandský premiér, co svůj poctivý kapitál psychicky neunesl. Stejně je ten život neskutečná prdel.