Při profesorském řízení pana Zbořila z Olomoucké přírodovědy se citovalo z článku Catalytic Efficiency of Iron (III) Oxides ... s publikovaném ve JACS, sám Zbořil se přihlásil k 50% spoluautorství. Mělo to jen jednu chybu, ten horní graf na obráku je ten skutečný a ten dolní byl publikovaný. Měřený vzorek obsahoval šťavelan železnatý, což se umazáním píků “zakrylo”. Prostě věž jako věž, článek o neexistující věci a dnes se Zbořil s dalším spoluautorem Heřmánkem obviňují, kdo to udělal. Pan Zbořil udělal mezitím lokální "vědeckou" kariéru, nechal se s pomocí falešných výsledků habilitovat, z dotačních programů vysál co mohl a nyní nechá psát své podřízené petice za "klid na práci", vzal si "tvůrčí volno", za zástupce si dosadil podobné kvítko a stále si hraje na vědce za spoluúčasti všehoschopného rektora Olomoucké univerzity.
Nic nového na východě a podobných případů se najde v Číně a v Indii celkem hodně, pán si na západě už neškrtne ale pro Olomouc stále OK. Za zmínku snad stojí jen perfekcionismus děkana fakulty (Martin Kubala), který se nenechal zastrašit a konal jak měl. Palec nahoru. Rektor Jaroslav Miller k profesní etice absolutně netečný, nekompetentní, nechal podvodníka stále ve funkci, palec dolů. Na celé věci jsou ale zajímavější jiné věci.
