V předchozích postech jsme kritizovali neskutečně tragickou výuku pokročilejší anorganické chemie na pražských vysokých školách, nudnou, o co víc nabubřelou co do matematiky, o to méně použitelnou pro praxi a nesrozumitelnou pro studenty. Netýká se to bohužel dlouhodobě jen PřF UK, která se raději začala orinetovat na zcela marginální anorganické pseudoaplikace a psaní do pofiderních časáků, ale v poslední době i VSČHT, kde je to do velké míry dáno neschopnosti zaujmout studenty ze strany přednášejích z Ústavu pevných látek, ústavu anorganické chemie a inženýrství pevných látek. Čestnou výjimkou je ústav skla a keramiky {Helebrant&Pabst} a ústav kovů, které ale nepřednáší klíčové předměty (a v případě železáků by už měli s tím nitinolem jít také slušně řečeno doprdele:-).
Nebudu raději ani zmiňovat ústav polymerů, o jehož "produkci" v posledních 15 letech si myslím své. A co hůř, ústav makromolekulátní chemie AV zaspal a pak se po revoluci probudil někde v době Límových čoček a náhlá orientace na tzv. biomedicínu je vzhedem k počtu lidí v labu, kvalitě vedení, chybějícmu komplexnímu vybavení laboratoří a dlouhodobou nulovou spjatostí s komerční chemii naprosto naivní a bláhová, což nakonec dokazují i nulové komerční výstupy a následná orientace se sebeodměňování a sebechválu v rámci akademie. Už to začít dělat výzkum společně s ústavem AV medicínského typu něco říká o naprostém úpadku UMCH.
