Věčné pohádky aneb buzzwords v chemii: #2 Biomateriály CZ

Byla jedna malá země a ta země měla stovky polymerníků, biochemiků, fyzikálních chemiků, organiků, anorganiků, stovky materiálových inženýrů, stovky sklářů a metalurgů a ty cca od roku 1995 pracují na tzv. biomateriálech. Tito pracanti napsali spousty skript, vytvořili spousty prezentací, publikovali mraky článků, "habilitovali" desítky profesorů a stovky docentů. Dokonce zřídili v té zemi kouzel několik tzv. center výzkumu za miliardy, koupili ze západních zemích přístroje a chemikálie za další desítky miliard, podaly se desítky patentů a ono za těch 20 let ..... nic. Ano, jde o pohádku o českých biomateriálech.

Byl jednou jeden sejrajt a ten sajrajt šlo zvážit, změřit, zjistit pevnost, vodivost, morfologii povrchu, drsnost, pak se nasadili buňky a žijou-nežijou. A tak stále dokola. Občas někdo přihodí rheologii, povrchovou energii, optické nebo magnetické vlastnosti a máme tisíce umělých kůží, srdcí, nervů a přesto máme hovno. Proč  ? Na tu otázku existuje více správných odpovědí.

1. Všechen výzkum je výzkum pro publikaci. 
2. Absolutně nulová kreativní schopnost, pouze tupé analogie.
3. Nikdo z "vědců" nic před příchodem do výzkumu neprodal ani ve výrobě nerealizoval.
4. Výzkum od počátku vedou nýmandi a ti generují další nýmandy, kterým stačí nějaký ten malý grantík, smrádek v labu, student v labu,  docentura a 3-8 několika denní dovolená na konferencích ročně.
5. Dotyční vědci nejsou špičkami v oboru, pro který materiály připravují.
6. Výzkum se přizpůsobují přístrojům a nikoliv přístroje výzkumu.,.
7. Týmy jsou složeny jen z několika lidí.  

Dál už by to byla škoda papíru....

Proč si platí pacienti za klinické studie aneb české pokrytectví u klinické studie ALS ?

ČT zveřejnila v pořadu reportéři ČT cca rok starou informaci o tom, že většinově soukromý subjekt Bioinova nabízí zprostředkovaně placenou aplikaci kmenových buněk pacientům trpícím ALS. Jako vždy profláklé "hvězdy" české akademické stoky, kterým se ještě nedostalo všech medailí jejich úspěšnějších kolegů, tj. Hobza (teoretický chemik) a Hořejší (imunolog bez klinické praxe) se vrhli na Sykovou, která šéfovala neurovědám na Motole, a kterou dotyční nesnášejí minimálně od dob její kandidatury na šéfku akademie věd a začali mluvit o etice. Fakta krátce : Syková byla autorkou klinické studie aplikace kmenových buněk ALS, které mají v prvé řadě ověřit jejich bezpečnost a druhý focus je účinnost, následovat by měla další, kde by se měly dávky zvětšovat. Na tuto klinickou studii má omezený fin. grant a pacienti zkouší všechno, jak se do studie dostat. Vznikla tedy nadace, resp. sdružení, kterému šéfuje Syková, kde se možná lze a možná nelze zprostředkovaně dostat do aplikace buněk bez zařazení do studie. Pak následuje tvrzení proti tvrzení a tvrzení proti původnímu tvrzení o tom, co se řeklo pacientům. Takže příbuzný nejprve tvrdil, že mu někdo slíbil zastavení progrese nemoci, za pár sekund to opravil, že doktor mluvil o "snaze zastavit" progresi. To je asi tak všechno. Nakonec se dozvíme, že většina uvedených pacientů odjela na Ukrajinu anebo do Iránu, kde stejnou léčbu mimochodem (pozn. autora pod podobnou klinickou studii) podstoupili a zaplatili. Konec reportáže.

Protože dva z mých známých na ALS zemřeli před 10 a 5 lety a podobné věcí jsem s nimi řešil na klinice v USA a v Německu, tak si řekněme na rovinu, proč se za klinické studie u vzácných onemocnění platit má a proč je Hořejší i Hobza mimo mísu. Tentokrát to bude víc z mé pozice lékaře než chemika. Videa ohledně buněčné terapie jsou převzata z Mayo Clinic a Johns Hopkins Hospital (USA).