středa 5. června 2019

Zmatečná sebevražda u českých státnic

Česká media přišla se zprávou, že po neúspěšných státnicích na pražských právech u Pomahače spáchal student sebevraždu. Děkan i rektor chtějí něco vyšetřovat a zkoušející se brání, že postupoval v souladu s interními předpisy. Lidé v diskusích pak řeší psychický stav zkoušeného nebo zkoušejícího. Smutné na celé věci je to, že diskutující soudí, co posoudit nemohou, neb u toho nebyli, a nesoudí to, co soudit lze - nesmyslnost a nulová výpovídací hodnota výsledků českých státnic.
Magisterské státnice na právech se neliší od jiných českých státnic a jsou tedy stějně hloupé. Existuje několik desítek okruhů otázek (cca 40-70) a z nich si student nebo zkoušející náhodně vybere cca 3-4 a podle dojmu z ústních odpovědí zkoušející rozhodne o známkách. Interní předpisy tedy nařizují studenta zkoušet z toho, z čeho již zkoušený byl, navíc následně nezkontrolovatelným způsobem (ústně) a statisticky s nulovou hladinou významnosti výsledku. Prostě tam kam se již před 8 lety dohrabaly gymply díky státní maturitě se PF UK nedobrala ani za 30 let svobody a celou dobu na UK děkan i rektor pracovali, neřekli a neudělali nic. Nyní chtějí něco řešit, ale opět nejsou pravidla, jak.

Zkoušet něco dvakrát je neefektivní, jednu zkoušku lze vypustit. Zkoušet ústně a hodnotit výsledek bez předchozí ukázky vážení hodnocení výsledků (např. ukázkou bodování) je subjektivní, zkoušet vše najednou, je jen cvičením paměti. Nebudu dále argumentovat podrobněji, protože není problém se zajet na západní univerzitu nebo spíš střední školu zajet podívat, kouknout se jak se mají testy a požadavky na ně navrhovat a psát a také už jsem sem psal před léty o nesmyslu zvaném české státnice (magisterské nebo doktortské). V souvislosti s VŠCHT jsme to konstatovali opakovaně a moc se toho nezměnilo. Ti, co testovat umí (fyzika, matematika, fyzikální chemie, organika, anorganika), testují stále dobře, oralisti budou testovat nesmyslně dál čekání na chodně, první dojem a namemorování, pokud se někdo rozumný neprobudí a nezačne do toho tepat. Pokud další smrt u státnic krom zostuzení učitele přispěje ke změně způsobu hodnocení, budu jen rád, ale vzhledem k mizerné kvalitě PF UK ve srovnání s evropskými univerzitami bych od toho procesu moc nečekal, Kuklík (prof. JUDr. DrSc.:-) i Zima (prof. MUDr. DrSc., MBA) jsou všechno ohebné, jen ne stratégové. Kdyby nebohý student studoval solidní školu a nikoliv česká práva, pak by věděl, že výsledek takto vedené zkoušky je z oblasti rulety a místo sebevraždy by se na ni vysral.

15 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Podobně vedené ústní zkoušky nemají smysl právě z důvodu jejich nízké vypovídací hodnoty, v podstatě by měly vést školu k tomu, aby zjistila, kde co učí špatně. Na druhou stranu lze podobně komické vzdělání doplnit psaním většího počtu titulů, jak to dělá samotný zkoušející.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den, rád bych Vás upozornil, že česká média skutečně nepřišla se zprávou, "že po neúspěšných státnicích na pražských právech u Pomahače spáchal student sebevraždu", jak píšete, psalo se pouze, že nějaký student spáchal sebevraždu a že předtím neuspěl u státnic na PFUK, skutečně Vaše intelektuální schopnosti nestačí ani na to, abyste pochopil rozdíl v těchto sděleních, vážně nevidíte absenci kauzálního nexu v dané věci? Tedy Vám musím vysvětlit několik věcí, abyste se dále neztrapňoval: 1) opakované zkoušení je úmyslné, má ozřejmit, že student zná klíčové skutečnosti ve zkoušených tématech, 2) i cvičení paměti je úmyslné, má osvětlit paměťové schopnosti studenta, 3) nelze srovnávat humanitní a přírodovědné obory, v humanitních bude orální testování vždy více využívané, 4) děkan PFUK se jmenuje Kuklík, ne Kuklím. Doporučil bych Vám, chcete-li se k dané věci dále vyjadřovat, zjistit si alespoň základní fakta, neboť Vaše dosavadní prezentace působí poněkud trapně. S pozdravem Karel Mika

Anonymní řekl(a)...

Stačí se podívat na hodnocení právnické fakultry v mezinárodním žebříčku a ústní memorika je základ od rakouska-uherska, nakonec i tu budovu ukradli německé univerzitě :-) a titulama to dohoní. Petr Sádlo

Jan Wambach řekl(a)...

Ad Karel Míka Autor příspěvku o kauzálním nexu psal až v závěru, a to v nadsázce. Ani česká media, ani já nebo vy neřešíme kauzální vztah, pouze ho předpokládáme. Třeba mohl být odmítnut chlapcem nebo děvčetem nebo se dozvěděl, že nemá klíčové znalossti :-) a došlo mu to až po týdnu.

ad 1/ Opakováné zkoušení neslouží k testování klíčových skutečností :-) na to vám stačí testovaní jediné. Pokud by byl výsledek toho druhého odlišný, pak by student klíčové znalosti měl nebo neměl ? :-) Opakovaným testováním se zjišťuje změna stavu, např. před výukou a po ní.

ad 2/ Paměťové schopnosti studenta nelze testovat tak, že si vezmete 5 otázek z 60ti. Bud neznáte statistiku nebo jste zjevně absolventem analogie PF UK .... pomůžu vám :
4 buněčné kultury z vybraných 5 z celkového počtu 60 mělo požadaovné protilátky. Co je závěr ? .... vůbec nic. Statistická hladina významnosti nula.

Starý chemik řekl(a)...

Pane Míka , cit. reflex "Tragédie na právech: Student spáchal sebevraždu po vyhazovu od státnic" .... https://www.respekt.cz/spolecnost/tragedie-na-pravech-student-spachal-sebevrazdu-po-vyhazovu-od-statnic

Neřeším v příspěvku, zda jde o časovou nebo příčinnou souvislost. To řeší děkan a rektor .... meritum článku netkví v posuzování, zda to měl těžký nebo ne, spravedlivý nebo ne, zda so hodil lano proto anebo ne, ale v tom, že celá zkouška je neefektivní komedie a smysluplné testování vypadá úplně jinak. Můžu k tomu přidat i povzdech, jak při takovém nesmyslném testování mohl někdo dojít k názoru, že šlo o nadaného studenta, ale hlavní problém je v tom, že ani 30 let trvání západního vlivu nehlo s blbostí činovníků JUDrů z práv, narozdíl třeba od VŠCHT nebo ČVUT.

Ivo Stránský řekl(a)...

Babrat se v důvodech sebevraždy opravdu nedává smysl, v 90s skočila do tzv. bazénu na právech holčina po státnici z tresta a o pár týdnů později kluk. Přemotivovanost a neschopnost nést porážky je hlavní problém, stupidita státnic na právech je sice evidentní, ale až sekundární problém.

Anonymní řekl(a)...

Vážená redakce, rád bych vás upozornil na to, že pasáž "Existuje několik desítek okruhů otázek (cca 40-70) a z nich si student nebo zkoušející náhodně vybere cca 3-4 a podle dojmu z ústních odpovědí zkoušející rozhodne o známkách" bohužel zdaleka neodpovídá realitě. Zaprvé si dovolím tvrdit, že státnice na PF UK od jiných vysokých škol odlišné jsou, a to výrazně. Zatímco na mnoha VŠ se jedná spíše o formalitu a neúspěch u státnic je spíše výjimkou, na PF UK se neúspěšnost u státních závěrečných zkoušek pohybuje kolem 30-40%. Zadruhé, okruhy otázek se bohužel nepohybují v řádech desítek, ale stovek. Počet otázek tedy tvoří nikoliv "cca 40-70", jak uvádíte, nýbrž cca 160-180. Student si tahá 2 otázky z každého okruhu, tedy vždy 6 otázek, nikoliv "cca 3-4". Domnívám se, že k novinářské etice patří kontrola zveřejňovaných informací, přičemž původ těchto zřejmě náhodně generovaných čísel mi není jasný. Žádám tedy, abyste text článku upravili a v budoucnu se zdrželi úvah o něčem, o čem nic nevíte. Děkuji. Student PF UK

Anonymní řekl(a)...

Článek perfektní a naprosto výstižný. Ze státnic se vyhazuje na více českých školách, což jen dokazuje nesmyslnost a neefektivitu předchozího testování. Není problém vyhodit studenta z rance frází pro memorování. Problém je ale tvrdit, že úspěšný student něco umí, protože takový test není validní (je statisticky nevýznamný vzhledem k nulovému počtu otázek z většiny okruhů :-).


viz. https://www.prf.cuni.cz/szk2017-18.html

Čl. 39
Zkušební otázky

(1) Vedoucí příslušné katedry zveřejní zkušební otázky k druhé části státní závěrečné zkoušky před zahájením akademického roku ve studijním informačním systému.

(2) Počet otázek se pro každé oborové zaměření stanoví v rozmezí 15 až 40.

(3) Zkušební otázky si student losuje, po jejich vylosování má přiměřený čas na přípravu.

Michala Drtinová

Starý chemik řekl(a)...

ad "Student PF UK" ze 9. června 2019 10:46

Se omlouvám, redakci nemáme, ale podle informací studentů má zkouška 3-4 předměty z cca 40 okruhy pro každý předmět. A je úplně jedno, zda si budete tahat 1 nebo 10 otázek z jednoho okruhu, stále půjde o nesmyslný výsledek (ve smyslu hodnocení studenta), který není schopen něco srovnat.

Pokud by škola chtěla testovat tak, aby výsledek měl nějaký smysl a vedl ke srovnatelnému výsledku, musel by písemný test vypdat tak, že by jím muselo projít více lidí a nejprve je nutné testovat samotný test :-) , tj. zda otázka není příliš lehká (odpoví např. 90 % správně) anebo těžřká anebo jak koreluje vybrání dané možnosti s celkovým skóre v testu.
Pokud jde o speciální věcí na esej (což české právo není) např. na Stanford se zkouška skládala ze tří až pěti otázek z 10-20 možných, na vypracování bylo v průměru 90 - 120 minut. Zkoušku hodnotí vyučující, dva ze školy a jeden externí. Výsledná známka je průměrem všech hodnocení.

Holanďané zase mají "progress testing" tj. studenti medicíny a práv píší každý rok všichni stejný test, nezávisle na ročníku. Jednotlivé ročníky se liší jen minimálním limitem, např. prvnímu ročníku stačí 20 %, čím výše, tím vyšší skóre . Absolvováním všech testů student získává titul. Test je tvořen 250 otázkami typu Ano/Ne, ty se vybírají z 15 tisíc otázek.

Nesmyslnost celého testování PF UK není jen v ústnosti a malého počtu okruhů, ale absence (nememorických) hodnocení aktivit během roku nebo naprosto zbytečný stres spojený s tak velkou zkouškou, který pak má vliv na výsledek. A neříkejte mi, že PF UK testuje stres. To se testuje opět úplně jinak.

Anonymní řekl(a)...

Ano, červen přinesl dva výmluvné doklady o poměrech na českých VŠ. Ten druhý je z Olomouce, kde dvanáct let tutlali podvod vyšlý v americkém časopise:

http://www.dzurnal.cz/index.php/2019/04/09/valka-na-univerzite-palackeho/

http://www.dzurnal.cz/index.php/2019/04/09/kauza-manipulace-s-daty/

https://denikn.cz/150724/chemik-zboril-konci-ve-vedeni-centra-olo)moucke-univerzity-spor-o-vedecky-superustav-se-vraci-na-zacatek/

Studenta, co na to upozornil, vyhodili od doktorské obhajoby a pak mu to ještě polepili u firmy, kam nastoupil. Ten student ale měl naštěstí pevné nervy a jejich podrazy si k srdci moc nebral.

Anonymní řekl(a)...

To v tom Olomouci to byla dopředu rozhodnutá fraška. Potřebovali toho studenta znemožnit, neb nejen znal ten správný diagram, ale dokonce vyjasnil, co tam způsobovalo ty umazané píky. Tím bylo jasné, že ta publikovaná práce byla celá podvod a nesmysl. Na té frašce či jejím tutlání se podíleli lidé jako Frébort, Hobza, Trávníček, co ostatně mají na kontě i jiné etické přešlapy, a samozřejmě taky ten Zbořil. Pak rozjeli i divoký pokus o v podstatě zprivatizování části fakulty. To bylo už moc, a tak jim to nakonec celé spadlo na hlavu a změnilo se v parádní ostudu.

Anonymní řekl(a)...

Na pravech se to trochu pohnulo, ale ne moc - mozna to jde jen do vytracena (jako se vytratilo jmeno pachatele - prof. Richard Pomahac):

https://www.lidovky.cz/domov/po-sebevrazde-nadejneho-studenta-se-na-pravech-zmeni-statnice-k-dispozici-bude-i-psycholog.A191020_213806_ln_domov_vag

Anonymní řekl(a)...

Přísně vzato má autor článku pravdu, že taková zkouška je z logiky (resp. pouhé statistiky) nesmyslná a zjevně i zbytečně stresující. Nicméně vysvětlit to právníkům z dob normalizace a nakonec ani ten mladším nebi zas tak jednoduché :-)

PK

Anonymní řekl(a)...

Upřímně, studovala jsem PFUK. Strávila jsem rok v zahraničí, starala jsem se, jak to tam vypadá, ptala jsem se i ostatních studentů. Ve frankofonní oblasti se písemné zkoušky dělají... tak první dva tři roky studia, pak se přechází na ústní. Když jsem se ptala proč, vždycky se mi dostalo stejné odpovědi: písemná zkouška je úspora času. V prváku a druháku je studentů příliš, učitelů je málo. Na opravu testů je o dost víc času než na PFUK (1 nebo 2 týdny podle druhu zkoušky, na univerzitě, kde jsem byla na Erasmu, to bylo 1-2 měsíce podle data zkoušky, pokud vím, byl to místní normál). Opravovalo to pravda víc lidí, ale každý jen svou otázku, tj. nikdy se na tutéž odpověď nedívali dva. Některé otázky opravovali doktorandi, nebo dokonce pomvědi (tj. studenti vyšších ročníků zaháčkovaní na katedře). Chodila jsem na předmět vyučovaný profesorkou se zkušenostmi z více univerzit včetně co se práva týče prestižní KU Leuven. Body za písemnou zkoušku mi připadaly jako náhodná generace čísel. Ústní zkoušení, jak jsem psala, bylo časté. Nikdy se mi nestalo, že by mě zkoušeli dva lidé. To, co se teď navrhuje na PFUK (nahrávání zkoušek apod.), by tam bylo nemyslitelné. Jinak řečeno nevidím příliš rozdíl mezi objektivitou zkoušky tam a tady.

Tím samozřejmě nehájím státnice na PFUK. Velký rozdíl oproti zahraničí byl, co se zkouší. Tady se většinou zkouší memorování zákonů, tam se většinou chce přidaná hodnota od studenta (zamyšlení se nad tématem, nějaký originální postřeh). Což je super z hlediska naučených dovedností, ale katastrofa z hlediska objektivity.

A nebohému studentovi by to nepomohlo. Kdosi tu psal, že nechápe, jak při současném systému zkoušení dospěli k závěru, že je nadaný. Nedospěli k tomu při zkoušení, ale z průběžné aktivity na semináři. Měl přehled o svém oblíbeném oboru (správní právo) asi tak na úrovni vyučujících, vybral si náročné téma diplomové práce. On by byl schopen originálního zamyšlení, jenomže při nárazu na dosavadní velká ega na fakultě by mohl narazit stejně (při vzpomínce na některé vyučující musím říct, že by narazil dosti silně, protože právě neobjektivita hodnocení cizího názoru by je vedla k ještě větším jatkám).

A poslední poznámka... On se zřejmě nezabil jen kvůli tomu. Sama jsem ho neznala, ale od ostatních vím, že měl zřejmě psychické problémy už předtím, takže to spíše byla jen poslední kapka. Vyhodili ho poprvé, tj. měl ještě dva pokusy. Kdyby to byl jediný problém, zřejmě by si řekl, že tomu stejně rozumí líp než Pomahač. Obzvlášť když měl podporu i ze strany některých soudců Nejvyššího správního soudu, pokud vím. Takové halo je to proto, že se toho chytla parta lidí, která příběh využila ke svému boji za jiné zkoušky. Ten se vede na fakultě už několik let, asi tak od doby, kdy se stal děkanem Vámi proklínaný Kuklík.

Anonymní řekl(a)...

Podpora soudců nejvyššího správního soudu je chimera. Turboiprofesoři a právní mládežníci se snaží nalákat omladinu jen za účelem zvýšení své podpory ale fakticky sedí na zadku v Brně a pro změnu právního vzdělání nedělají nic.

Povabila jste mě, že by KU Leuven byla prestižní univerzita v oblasti práva :-) Možná tak v chemii, kdysi před 30 lety .... ale dnes je to masovka stejně jako Sorbona.