čtvrtek 3. prosince 2009

Fuj! To jíst nebudu, je v tom ta chemye !!

V posledních 30 letech je poměrně obvyklé, že když se okolí dozví, že jste chemik nebo chemii studujete, že si tak trochu odplivne, popřídě vás polituje. Stejně tak říci o něčem, že v tom je chemie, znamená, že je to minimálně zdraví škodlivé, ne-li přímo jedovaté a pokud to není uvedeno na výrobku, tak že to ty kurvy z chemiček ještě navíc tají. Nebylo tomu tak ale vždy. Zlatý věk chemie a chemiků lze datovat od konce 19.století do poloviny 70.let minulého století. Tehdy se považovala anorganická chemie za vrchnolně praktickou a společnosti užitečnou a ceněnou vědu, studovat chemii chtěla skoro třetina vysokoškolské populace (druhá třetina chtěla dělat elektrotechniku). Organika jako podobor obecné chemie byla co to systematiky tehdy prakticky v plenkách. Biologii šel studovat spíše akvarista a milovník barev sedmikrásky než budoucí adept vědy. Studenti považovali technické obory za dobrou volbu a jejich počet na přijimačkách mohly vysoké školy humanitního zaměření jak na Východě tak na Západě jenom závidět. K modernismu patřila představa, že strávit život v kanceláři znamená prohru. Co se v těch zatracených 70.letech s námi stalo ?

Obecně přijímaná představa o úpadku zájmu o chemii stojí na tom, že se s postupem času začaly objevovat nečekané důsledky mnoha chemických technologií, v té době někdy i 100 let starých. Důvodem dětcho důsledků byly zjevné negativní dopady dlouhodobé expozice člověka, zvířat a rostlin v blízkosti technologických provozů, jejichž toxicita pro živý organusmus nebyla do té doby známa, protě proto že tehdejšímí prostředky nebyla ani měřitelná. Dnes již z toxologie víme, že jisté chemické sloučeniny působí pomalu aditivním způsobem a nikoliv nárazově. Druhým důvodem byly velké havárie chemických provozů a nárůst počtu obyvatel žijících ve městech, kteřý způsobil, že dochází k nárůstu počtu lidí nějakým způsobem chemickým průmyslem zasažených. Následkem těchto jevů byla u veřejnosti zvýšená citlivost na "umělost". Do té doby kvůli papírnám, chemičkám apod. barevné zabarvení Labe a Vltava lidem v 60.letech v koupání nijak nepřekáželo, přesto o 20 let později to vadí té samé generaci, i když jsou prakticky obě řeky vyčištěné od počátku 90.let a mas i média považují je ke koupání za zcela nevhodné nevhodné. Do 80. let doby běžně užívané fosfáty v hnojivech a pracích prostředcích se začaly kritizovat pro dopady na životní prostředí a obměňovat za jiné tzv. bio - upřimně řečeno rozdíl je pouze v tom, že u něktěrých z nich nebyla toxicita zatím zjištěna a například fosfor se do pračky dostane poněkud jiným způsobem. Po delší expozici je pravděpodobný toxický efekt i u "bio" prostředků. Navíc jde trochu o podvod : za prvé jde opět při výrobě těchto produktů o výsostnou chemii a za druhé se zlepšením analytických metod se najde v každém výrobku celá Mendělejova tabulka a ještě něco navíc. Buď jako buď společnost v nedávné minulosti zaujala k chemii ostře negativní postoj, chemici dostali punc zločinců nebo právníků ale narozdíl od právníků obliba chemie jako oboru v 80.letech na západě a o 10 let u nás klesla o více jak 80%. I když početně se vysoké školy dostaly na podobná čísla, rozdíl je v kvalitě inteligenčního substrátu studentů. Dnes berou na technické školy všechny uchazeče bez přijímaček (VŠCHT, ČVUT, MFF), zatímco před 30 lety byl poměr 1 přijatý na 3-5 nepřijaté. Na kvalitě výuky i výsledků celých oborů se tato praxe bohužel šeredně podepsala.

Podle mého názoru podobný osud čeká dnes tak populární biotechnologie, genetiku i nanotechnologie, u které navíc jsou její přínosy sporné (pokud lze tedy nulu považovat za spornou). Veřejnost stále od věd očekává zázraky a samá pozitiva. Abychom nebyli jen negativisté. Chemie je bez ohledu na výše uvedené opravdu všude, takže můžeme v tichu provozu noční laboratoře slavit vítězství a veřejnosti popřát, ať si ji plnými doušky a klidně i ve strachu užije. Na nápravu starých hříchů našich kolegů a na změnu vnímání nezbývá vědcům energie a možná to ani neumí, vždyť i dnes humanitně vystudovaný a otitulovaný a celkem jinak inteligentní člověk není schopen porozumět racionálním argumentům v přírodních vědách, pokud nejsou překrouceny do primitivně popularizační a někdy až propagandistické pseudovědecké koláže líbivých nebo naopak šokujících selanek spojujících hrušky s jablkama, které už závěrečný hodnotící soud v sobě implicitně a stále častěji i explicitně obsahují. Co je na tom ale nejhorší, že autoři těchto rádobyracionálních koláží jsou někdy biologové a chemici samotní. A tam už je vyjma fyzického násilí a zavření velké části PřF UK na nápravu pozdě.

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Petře, že i ty si plivneš do zelených, mě trochu zklamalo. Už jsi si spočítal, kolik nás jedna megawatthodina stojí a bude stát včetně nákladů na nabubřelé Řeže a "nezávislého" Úřadu pro jádro té bláznivé ženské ?

Koho asi napadlo dát do salámu barviva a dochucovadla ? Řezníka nebo debila z technologie potravin VSCHT ?

Martin "Zvánovec" Smrž

Anonymní řekl(a)...

Jestli nebude problém v tom, že látky je dnes 100x víc než dříve. Zatímco studium chemie tehdy spělo ke komplexitě poznání, dnes spíše nějakou představu o fungování světa boří.

Levin

Anonymní řekl(a)...

Asi je pravda, že bioprůmysl se řítí ke stejné katastrofě jako kdysi chemie, ale jak to u lidí napravit, fakt nevím, pokud jde firmám povětšinou zisk za každou cenu.

Jan Volek

Anonymní řekl(a)...

To Martin Zvánovec:
Barviva a a dochucovadla a další sajrajtíky jsou v jídle proto, abys měl z laciných surovin výrobek, který vypadá poživatelně, resp. vydrží. Hlavním kriteriem je cena. Mimo to si tyhle "toxické balíčky" nemusíš kupovat. Konkrétně salám rozhodně není pro tělo žádná výhra.

Anonymní řekl(a)...

tak se rozhodni, bud tam jsou kvuli trvanlivosti anebo kvůli chuti

Petr Hrdý

Anonymní řekl(a)...

Oboje ty osle. Jednak ten "salám" ze sóji a mouky musíš obarvit a ochutit, aby se tvářil, že je tam nějaké maso a pak taky něčím nacpat, aby ti ty dobroty v něm nezplesnivěly. A k tomu, koho napadlo dat do salámu barviva...jistěže řezníka. Chemika se jen zeptal, co tam dat, aby to ti blbi chodili kupovat furt. hlavně many many many.