Pokud jste studenty střední školy a stojíte před volbou, zda by byla pro vás dobrá chemie jako profese a věříte motivačním řečem senilních proděkanů v propagačních materiálech chemických fakult stejně jako paní Petře, že má toho Jyrku opravdu ráda, zkusím doplnit váš obraz o chemii a chemicích o názor můj a mých kolegů na tuto volbu opřený o vlastní zkušenost. Stejně tak je možné nad tímto textem po jeho vytištění přemítat například v okamžicích těsně před usnutím v lavicích VŠE, kdy se vám snaží bývalý RSDr. namluvit, že ta tvorba křivky poptávky a nabídky je opravdu vědecky podložená. Nejhorší na to všem je, že tomu věří už i on sám. Vědecké je to totiž stejně jako ten marxismus. Politologie (dříve kavárna Slávie), psychologie (dříve šarlatánství), sociologie (dříve VUML), antropologie (dříve katechetika) a mezinárodní diplomacie (dříve úřednická rychlokvasná) si na vědu hrají jen ve chvílích největší nouze (např. při akreditaci nebo žádosti o grant) a jen v prvním ročníku. Předmět marketing, personalistika, finanční analýza a statistika v ekonomii bohužel většinu jinak zdravých a poměrně sympatických mladých lidí nepřesvědčí o zbytečnosti jejich konání a je nutné je nechat tyto obory delší dobu dělat. Na VŠFS to už studenti dávno pochopili a přejdou po zaplacení školného k samotné ekonomické vědě, tj. k slavnostnímu převzetí diplomu v komických čepičkách potvrzujících, že si na zvonek a do občanky napíší lidé bez modré krve poměrně nepovedený titul. Statní JUDři se zase chudákům sedícím příznačně pod pozůstatky sochy velikého Stalina, kterým zatím nedošlo, že studia práv spočívají v namemorování mouder senilních vyučujících a v nákupu jejich předražených knih a skript, které už díky normotvornému amoku poslanců včera zastarala, a ve vyšších ročnících pak v rozlišování mezi zastavením, přerušením a odmítnutím jakéhosi řízení obohacené o respekt budící kratičké latinské říkanky a obecné zásady všehomíra. Doktorandi se baží nad problémy právní teorie a dokola opakují, že ten právní pozitivismus a legalismus je pro záchranu lidstva málo a že přirozeněprávní nauka stále sílí, načež se na ně vrhnou ti s opačným názorem. Pokud jste si místo zkoumání rozdílu mezi trestností vaginální, orální a anální dokonané soulože vybrali v dobrém rozmaru medicínu a nevěříte svým očím a uším, stále nechápe tu perverzní lékařskou zálibu v motýlcích, neskonalé úlistnosti asistentů k profesorům a latinské poznávačce, pak by i pro vás měl přechod k chemii mohl být záchranou nejen pro váš duševní vývoj. Jaké jsou časté motivy studentů chemie a jaké jsou možné konce?Přijdu na lék proti rakovině, objevím nová paliva, zachráním svět, dostanu Nobelovku
Jděte do prdele a vyhněte se VŠCHT a chemii vůbec ! Na syntéze léčiv je podobných naivků v prvním ročníku díky poměrně amatérsky sehranému divadelnímu představení zvanému Dny otevřených dveří na VŠCHT skoro 90% a jedinou úlohou fakulty je nalést za pět let alespoň 2 (slovy dva) realisty. Již několik desetiletí na nic pro samotné našprtávání nekonečné organiky ještě nepřišli, s přibývajícími znalostmi pochopí bláhovost svých původních představ o chemii, marnost svého počínání a kariéru ty štastnější uspokojí odchodem na mateřskou, pročež tím zachrání životy nebohých pokusných zvířat a ještě k tomu rozšíří řady budoucích daňových poplatníků financujících vědu. Ti méně štastní pak přejdou na tapetáře, co vylepují s menší nebo větší mírou estetického vkusu nic neříkající barevné postery po chodbách. školy nebo akademie Uvědomte se, že celé generace chemiků, z nichž někteří na tom byli s pílí a inteligencí daleko lépe než vy, před vámi dělali celý život to samé. Raději jděte na farmacii nebo medicínu, pokud chcete lidem opravdu pomáhat. V těchto snech a aspiracích o nápravě všehomíra bych v případě studia chemie doporučoval opatrnost, skromnost a maximální pokoru. Revolučně náborové akce ve stylu modrokošilatých mládežníků z dob stavby Nové huti typu současného vysílání radia Leonardo, kam se chodí odprezentovat zástupy samozvaných geniů, by se neměly z veřejných zdrojů podporovat, neboť hrozí budoucí žaloby zestárlých naivků za zpackaný život s tzv. vědou. Akademie věd je plná padesátiletých nešťastníků, kterých se již dávno zřekla vlastní rodina, občas i postarší milenka a ty šťastnější z nich již poctivou sebekritikou dospěli ke konečnému názoru, že budou mít do smrti 10.prosince v kalendáři volný den, letenku do Stockholmu si musí platit sami a nějak se v tichu ústavu snaží dožít.
Chemií zbohatnu
Jediné dva opravdu bohaté chemiky co znám, jsou pan Kalousek a paní Talmanová. Ovšem pro takové dokonání úpadku vlastního svědomí a morálních měřítek není nutné trávit několik let v laboratořích ani se ztrapňovat na zkouškách. Vřele místo toho doporučím studium na FHS, FSV, VŠE, VŠFS anebo PF (libovolnou), ve kterých je to s výjimkou VŠFS za stejný peníze a s nesrovnatelně menší námahou. Pro ještě línější a mentálně nesmělejší doporučím nějakou regionální nebo soukromou univerzitu, kde se absence znalostí, zkušeností, renomé i intelektuálně přínosného prostředí nahrazuje citováním moudrech radničního profesora, jejichž platnost končí za zdmi jeho kanceláře. Poctivější řemeslo je pak možné za 6 let získat na medicíně, na které lze zbohatnou poměrně rychle, zvlášť když po studiích odejte na trvalo ze země plebejského rovnostářství. Dobrý poměr cena/výkon lze nalésti na zemědělské univerzitě u neekonomických oborů. Připomínám, že jak akademik Wichterle tak i prof. Holý neměli ze svých výsledků skoro nic, všechny poplatky snědla a požírá akademie, která - pravda - jim ale výzkum a kariéru předtím i financovala.
Lidé mě budou obdivovat anebo si mě aspoň vážit
Hovno. Řekněte lidem něco o své práci a budou vás mít za karcninogenního polutanta, případně za teroristu (tam lze jistý respekt očekávat). Povalování se v laboratoři za státní peníze je také příliš nenadchne. Nezapomeňte, že vysoké procento chemiků končí, někdy i z vlasntní vůle v kancelářích, obchodní pozicích a to především mimo chemii. Někteří tragédi dokonce skončí svůj život v labotaroři. Zvolte si pro prestiž raději medicínu, i když ani tam to není, co bývalo a může se vám stát, že po 10 letech praxe budete nešťastníkům v nemocnici zkoumat hybnost spermií, případně tvarovat ženské naďro z plastelíny, což je jedna z mála kreativních činností lékaře, pokud nepočítám obehrané vyšetření konečníku v gumové rukavičce.
Teamová práce a skvělá parta
Nelze to vyloučit. První roky se sice v laboratořích mění lidé co měsíc, po třicítce pak veškeré ideály mizí, sliby se zapomínají a nahrazuje je ponorková nemoc a touha aplikovat nějaký kvalitní - to jest zakázaný - bojový prostředek na zbytek teamu. I v chemii poznáte podrazáky, fušéry, kariéristy, ješity a v nejhorším případě i podvodníky. Chemie není pouze laboratoř, je to také někdy (bohužel) sebeprezentace a malá domací politika s trochou toho hnusu. Dobrá parta vzniká tak nějak mimochodem, o co víc se o ní snažíte, o to menší pravděpodobnost, že vznikne. Proto bych původce teambuildingů potrestal jejich vlastním vynálezem rekordně debilním - ročním umělým nařízeným teambuildingem - i když si uvědomuji, že mnohým z nich by se to snad i líbilo. Svatá prostoto ! Po čase stejně přijde rodina a parta a ponocování v laboratoři jde (někdy) stranou, dlouhodobá přátelství lze ale udržet. Nezapomeňte, že s chemiky budete trávit hodně času a dojde i na jimá témata neodborného charakteru , a to byste se někdy divili, co máte vedle sebe za dobytek a vice versa :-).
Inspirativní prostředí
Trefa do černého !! I když informace, která kolegyně z laborky je povolnější a kde se stahuje nejlépe MILF porno na školní/firemní síti lze získat i na jiných pracovištích i mimo obory chemie. Inspirativní prostředí vznikne u chemie do té míry, do jaké jste inspirativní vy sám. Z počátku vás může zaujmout profesor a jeho práce, ale po čase se podobné znalosti, dovednosti a triky naučíte a zůstává jen to jádro složené z otázek, pochybností a nápadů řešení. To se nedá naučit, nelze ho od zkušenějšího okopírovat, lze o v sobě jenom nálézt, formovat ho a posilovat ho. Najdete mnoho svých kolegů, jak rádi dělají motononní práci jen aby se vyhnuli stresu a existenční a mentální nejistotě. Inspirace v sobě nese riziko, vytrvalou vůli a znalosti, a to nejen ve věku do 25 let.
Proč pak teda chemii dělat ?
No přeci kvůli chemii.
